Časopis LEO znám, ale jeho odběratelem jsem nikdy nebyl. Ve své době byl slavný díky známým příslušnicím něžného pohlaví, které se v něm objevily, mezi nimiž nechyběly modelky, zpěvačky nebo monderátorky Není tedy divu, že se Petr Vochozka chopil příležitosti a podílel se na vydání a distribuci Žhavých čísel. Byl tak možná jeden z prvních, kdo u nás spojil herní prostředí a reálné nahé ženy, ale rozhodně ne poslední, viď Andrew.
Zpočátku to vypadá jako jednoduchá hříčka na pár minut, ale v tomhle kousku jsem nakonec nechal hezkých pár hodin. Počítač totiž stupňuje svou obtížnost a jak jsem procházel prvními koly v podstatě bez ztráty kytičky, později jsem tvrdě narazil. Čert vem ty spoře oděné slečny, které se po dokončení každého z celkem dvanácti kol plně odhalí a slouží jako taková odměna za to úmorné přemýšlení. Hlavním cílem je dosažení finální obrazovky, a to vůbec není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
Nevím proč, ale v posledních třech kolech počítač přemýšlí až neúměrně dlouho. Možná je to kvůli emulaci nebo kvůli tomu, abych si mohl i já sám svůj další tah dobře promyslet. Často totiž není nejlepší zvolit hned tu první možnost, která se sama nabízí a i menší ztráta bodů může nakonec vést k nečekanému zisku. Velkou roli zde hraje i náhoda, kdy některá rozložení herního pole je v podstatě nemožné vyhrát. Zvláště v případech, kdy počítač nejedná dle předpokladů a kliká na políčka, která bych si nikdy netipl, což však beru jako plus.
Vyzkoušel jsem i hru ve dvou, která má také něco do sebe a jde zase o trochu něco jiného, akorát se v ní opakují pouze tři první dívky. Je mi vcelku jedno, že jde o několikátou kopii téže hry, když jsem ostatní nehrál a ani to neplánuji. Touha Žhavá čísla dokončit mne stále hnala dopředu, ale vracet se k nim už nebudu.
Zpočátku to vypadá jako jednoduchá hříčka na pár minut, ale v tomhle kousku jsem nakonec nechal hezkých pár hodin. Počítač totiž stupňuje svou obtížnost a jak jsem procházel prvními koly v podstatě bez ztráty kytičky, později jsem tvrdě narazil. Čert vem ty spoře oděné slečny, které se po dokončení každého z celkem dvanácti kol plně odhalí a slouží jako taková odměna za to úmorné přemýšlení. Hlavním cílem je dosažení finální obrazovky, a to vůbec není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát.
Nevím proč, ale v posledních třech kolech počítač přemýšlí až neúměrně dlouho. Možná je to kvůli emulaci nebo kvůli tomu, abych si mohl i já sám svůj další tah dobře promyslet. Často totiž není nejlepší zvolit hned tu první možnost, která se sama nabízí a i menší ztráta bodů může nakonec vést k nečekanému zisku. Velkou roli zde hraje i náhoda, kdy některá rozložení herního pole je v podstatě nemožné vyhrát. Zvláště v případech, kdy počítač nejedná dle předpokladů a kliká na políčka, která bych si nikdy netipl, což však beru jako plus.
Vyzkoušel jsem i hru ve dvou, která má také něco do sebe a jde zase o trochu něco jiného, akorát se v ní opakují pouze tři první dívky. Je mi vcelku jedno, že jde o několikátou kopii téže hry, když jsem ostatní nehrál a ani to neplánuji. Touha Žhavá čísla dokončit mne stále hnala dopředu, ale vracet se k nim už nebudu.
Pro: spoře oděné slečny, dvanáct kol, nutnost přemýšlet, počítač občas provádí nečekané tahy
Proti: velká role náhody při rozložení herního pole, v posledních kolech počítač dlouho přemýšlí