Nechápu, jak tenhle typ her může někoho bavit. Do zblbnutí se opakující činnost, tady konkrétně rozbíjení pokladniček / prasátek, ze kterých pochopitelně padají peníze, aby bylo na zaplacení účtů. Ty jsou postupem času čím dál tím vyšší a času na jejich zaplacení je čím dál méně. Navíc moje výdrž stojí za prd a ani ne po minutě pouští moje unavená ruka kladivo na stůl. Mám jít na jistotu a dát další kolo nebo zariskuju a hodím si mincí, abych získal dvojnásobek? A dopadlo to jako vždycky, přišel jsem i o to, co jsem v předchozím kole nasbíral. Jen počkej, vyhlásím bankrot a začnu znova. Jen si tady zvolím pár trvalých vylepšení...
Ani nevím, proč začínám další kolo, vždyť je to taková blbost! Jé hele, tyhle prasátka už v sobě mají mnohem víc peněz... konečně si můžu dovolit i upgrade výdrže a tlakovou vlnu, která poškodí i prasátka okolo. Vždyť jen tupě zabíjím čas, který bych mohl využít mnohem líp! Sakra, ty dřevěný prasátka vydrží hodně, chce to další upgrade poškození. Ták a teď stihnu za kolo rozbít i dvě. Do pytle, zapomněl jsem naškudlit dost peněz na další účet. Bankrot a jedeme znovu.
Neměl bych to konečně vypnout? Proč radši nehraju něco záživnějšího? Heeezkyyy, blikající prasátka v sobě mají mnohem víc peněz! Konečně mám víc než 1000$ za kolo! To mi v pohodě vystačí na další účet a nějaký ten upgrade. Zainvestujeme do výdrže, ať jich rozbiju za kolo co nejvíc. Nebo mám radši šetřit na silnější kladivo...?
No nějak takhle vypadala moje první hodina hraní. A postupem času bylo hůř. Totálně jsem ignoroval ženu, čas, hlad a další fyziologické potřeby. Přece to teď nevypnu, když už jsem kousek od odemčení posledních druhů prasátek, kde už jsou odměny ve statisících. A právě tahle dopaminová smršť mě hnala dál a dál, dokud jsem hru nedojel během asi pěti hodin na jeden zátah. K tomu vydatně přispělo ozvučení (a pohodový soundtrack, který jak kdyby z CD Café Del Mar vypadl), roztomilá grafika, poměrně velký strom dovedností, trvalé upgrady, troška gamblingu (není povinný), finální boss, na kterého je potřeba trošku grindu a touha našetřit 10 mega na nejsilnější kladivo, před kterým se ta Thorova palička může jít schovat a způsobuje totální porcelánový masakr.
Škoda, že po dohrání není moc důvodů si to dát znovu. Sice po každém zaplaceném účtu dostanete na výběr ze tří různých schopností, ale ty příliš velký vliv nemají. Gambling je tak na vyzkoušení a velkou ztrátu peněz. Půjčky od Toniho jsou k ničemu, protože se mi nikdy nepovedlo dluh splatit před dalším účtem, na který logicky nezbylo. Takže už po dvou, třech bankrotech jsem přišel na ideální taktiku a ta mi v pohodě vydržela až do konce.
Nic to ale nemění na tom, že takhle zaseklý jsem nebyl ani u FH6... a s chutí si to třeba za pár měsíců zopakuji.
Ani nevím, proč začínám další kolo, vždyť je to taková blbost! Jé hele, tyhle prasátka už v sobě mají mnohem víc peněz... konečně si můžu dovolit i upgrade výdrže a tlakovou vlnu, která poškodí i prasátka okolo. Vždyť jen tupě zabíjím čas, který bych mohl využít mnohem líp! Sakra, ty dřevěný prasátka vydrží hodně, chce to další upgrade poškození. Ták a teď stihnu za kolo rozbít i dvě. Do pytle, zapomněl jsem naškudlit dost peněz na další účet. Bankrot a jedeme znovu.
Neměl bych to konečně vypnout? Proč radši nehraju něco záživnějšího? Heeezkyyy, blikající prasátka v sobě mají mnohem víc peněz! Konečně mám víc než 1000$ za kolo! To mi v pohodě vystačí na další účet a nějaký ten upgrade. Zainvestujeme do výdrže, ať jich rozbiju za kolo co nejvíc. Nebo mám radši šetřit na silnější kladivo...?
No nějak takhle vypadala moje první hodina hraní. A postupem času bylo hůř. Totálně jsem ignoroval ženu, čas, hlad a další fyziologické potřeby. Přece to teď nevypnu, když už jsem kousek od odemčení posledních druhů prasátek, kde už jsou odměny ve statisících. A právě tahle dopaminová smršť mě hnala dál a dál, dokud jsem hru nedojel během asi pěti hodin na jeden zátah. K tomu vydatně přispělo ozvučení (a pohodový soundtrack, který jak kdyby z CD Café Del Mar vypadl), roztomilá grafika, poměrně velký strom dovedností, trvalé upgrady, troška gamblingu (není povinný), finální boss, na kterého je potřeba trošku grindu a touha našetřit 10 mega na nejsilnější kladivo, před kterým se ta Thorova palička může jít schovat a způsobuje totální porcelánový masakr.
Škoda, že po dohrání není moc důvodů si to dát znovu. Sice po každém zaplaceném účtu dostanete na výběr ze tří různých schopností, ale ty příliš velký vliv nemají. Gambling je tak na vyzkoušení a velkou ztrátu peněz. Půjčky od Toniho jsou k ničemu, protože se mi nikdy nepovedlo dluh splatit před dalším účtem, na který logicky nezbylo. Takže už po dvou, třech bankrotech jsem přišel na ideální taktiku a ta mi v pohodě vydržela až do konce.
Nic to ale nemění na tom, že takhle zaseklý jsem nebyl ani u FH6... a s chutí si to třeba za pár měsíců zopakuji.
Pro: Návykovost, ozvučení, cena, velký strom upgradů
Proti: Návykové možná až moc, není třeba taktizovat