Jak už je u mě zvykem, místo rozdělování do pěti malých částí vše shrnu v jednom komentáři zde u první epizody, takže prosím pozor na spoilery.
Příběh pokračuje. Z původní sestavy zůstali poslední tři členové, ale po pár minutách hry zůstává Klementínka zcela sama, ztrácí svůj batůžek a navíc je pokousaná od psa. Naštěstí najde další skupinu přeživších, jenže ti jejímu příběhu se psem pochopitelně nevěří.
Rozjíždí se to opravdu zajímavě a celkově dojde na celou řadu dějových okamžiků a zvratů. Současně je potřeba si zvyknout na to, že hlavní postavou už není správňák a rozený vůdce Lee, ale malá Klem, takže vše nyní bude vyprávěno z perspektivy 11 leté holčičky. Musí se tak spoléhat především na svůj důvtip nebo případný útěk než na svaly a badass momenty v podání Leeho v prvním díle. I když, na pár fakt drsných momentů dojít může.
Asi nejsilnější momentem pro mě bylo shledání s Kennym, nečekal jsem, že dokázal přežít finále jedničky. Svým způsobem ho lituju, protože si ve všech těch událostech prošel hned několika ztrátami svých nejbližších. Což ho poznamenalo natolik, že za svými cíli dokáže jít doslova přes mrtvoly. I proto si v mé variantě příběhu Klem od něj drží malinko odstup a dopadne to poněkud špatně. Přežívá, ale zůstává zase zcela sám.
Další pro mě nezapomenutelnou postavou je William Carver, který zde mluví hlasem vynikajícího Michaela Madsena. Svým způsobem diktátor, který vládne své komunitě pomocí strachu a drsných pravidel. Jde si za svým cílem ať to stojí, co to stojí. Během hraní jsem ho doslova nenáviděl, takže za mě hodně dobře napsaná záporná postava. A opravdu nelituji toho, že jsem nechal Klem koukat na to, jak ho Kenny zabíjí.
Zbytek scén je pro mě taková klasika, nijak zvlášť nenadchnou ani neurazí. Dá se dohromady skupina, ti někam putují, něco se stane nebo se pohádají, rozdělí se, někdo umře, atd. Občas mi některá řešení přijdou až přetažená přes vlasy. Třeba když se Klem v pohodě proplíží chatou plnou lidí, kteří nenechají ani jednoho člověka na stráži. Nebo proč dospělí často nechávají doslova rozhodovat o jejich budoucnosti jedenáctiletou holku. Také nesmyslně nechají jít Klem samotnou hledat Jane, a tak dále. Trošku mě taky zamrzelo celkem malé zapojení postav z 400 Days. Je tu prakticky jen Bonnie a zbytek se jen na chvilku mihnou v základně Carvera.
Celkově jsem ale spokojený. Je tu několik fakt zajímavých scén a i ten zbytek je pořád zábavnou a napínavou omáčkou. U mě nastal celkem zoufalý konec, ale s novou nadějí. Klem zůstala sama s Ajem. Co jsem se tak koukal na internetu na další konce, tak ty se celkem dost rozcházejí, tak jsem zvědavý, jak budou chtít tvůrci s příběhem pokračovat. Něco mi říká, že to bude až o nějaký čas později. No, uvidíme.
Příběh pokračuje. Z původní sestavy zůstali poslední tři členové, ale po pár minutách hry zůstává Klementínka zcela sama, ztrácí svůj batůžek a navíc je pokousaná od psa. Naštěstí najde další skupinu přeživších, jenže ti jejímu příběhu se psem pochopitelně nevěří.
Rozjíždí se to opravdu zajímavě a celkově dojde na celou řadu dějových okamžiků a zvratů. Současně je potřeba si zvyknout na to, že hlavní postavou už není správňák a rozený vůdce Lee, ale malá Klem, takže vše nyní bude vyprávěno z perspektivy 11 leté holčičky. Musí se tak spoléhat především na svůj důvtip nebo případný útěk než na svaly a badass momenty v podání Leeho v prvním díle. I když, na pár fakt drsných momentů dojít může.
Asi nejsilnější momentem pro mě bylo shledání s Kennym, nečekal jsem, že dokázal přežít finále jedničky. Svým způsobem ho lituju, protože si ve všech těch událostech prošel hned několika ztrátami svých nejbližších. Což ho poznamenalo natolik, že za svými cíli dokáže jít doslova přes mrtvoly. I proto si v mé variantě příběhu Klem od něj drží malinko odstup a dopadne to poněkud špatně. Přežívá, ale zůstává zase zcela sám.
Další pro mě nezapomenutelnou postavou je William Carver, který zde mluví hlasem vynikajícího Michaela Madsena. Svým způsobem diktátor, který vládne své komunitě pomocí strachu a drsných pravidel. Jde si za svým cílem ať to stojí, co to stojí. Během hraní jsem ho doslova nenáviděl, takže za mě hodně dobře napsaná záporná postava. A opravdu nelituji toho, že jsem nechal Klem koukat na to, jak ho Kenny zabíjí.
Zbytek scén je pro mě taková klasika, nijak zvlášť nenadchnou ani neurazí. Dá se dohromady skupina, ti někam putují, něco se stane nebo se pohádají, rozdělí se, někdo umře, atd. Občas mi některá řešení přijdou až přetažená přes vlasy. Třeba když se Klem v pohodě proplíží chatou plnou lidí, kteří nenechají ani jednoho člověka na stráži. Nebo proč dospělí často nechávají doslova rozhodovat o jejich budoucnosti jedenáctiletou holku. Také nesmyslně nechají jít Klem samotnou hledat Jane, a tak dále. Trošku mě taky zamrzelo celkem malé zapojení postav z 400 Days. Je tu prakticky jen Bonnie a zbytek se jen na chvilku mihnou v základně Carvera.
Celkově jsem ale spokojený. Je tu několik fakt zajímavých scén a i ten zbytek je pořád zábavnou a napínavou omáčkou. U mě nastal celkem zoufalý konec, ale s novou nadějí. Klem zůstala sama s Ajem. Co jsem se tak koukal na internetu na další konce, tak ty se celkem dost rozcházejí, tak jsem zvědavý, jak budou chtít tvůrci s příběhem pokračovat. Něco mi říká, že to bude až o nějaký čas později. No, uvidíme.
