Kvůli nedostupnosti navazujících dílů jsem musel v sérii přeskočit několik částí a v rámci Game Passu se ponořit do čtrnáctého dílu série. A musím říct, že šlo o jeden z nejautentičtějších Call of Duty titulů zasazených do druhé světové války ( stejně jako první 2 díly a World at War, ať se propadnu do Východního Německa, jestli to tak není ).

Po dlouhé době jsem se tak mohl vrátit do prostředí největšího konfliktu historie a bylo to velmi příjemných několik hodin.   V singleplayer kampani se ujímáme role vojína Ronalda Danielse z americké 1. pěší divize. Příběh začíná ikonickým vyloděním v Normandii a postupně nás zavede přes Francii, Belgii až do Německa. Kampaň nabízí 11 hlavních misí a krátký epilog. Jednotlivé mise působí velkolepě, filmové cutscény mají silnou atmosféru a bojové sekvence podtrhuje kvalitní ozvučení – od zvuků zbraní až po masivní exploze. Potěšil i návrat k absenci automatické regenerace zdraví, díky čemuž dávají větší smysl spolubojovníci zásobující municí, granáty i lékárničkami.

Zamrzí jen kratší herní doba a lehce hollywoodský příběh s důrazem na bratrství mezi vojáky, ale v rámci žánru to příliš neruší.   Po všech moderních odnožích jako Modern Warfare nebo Black Ops pro mě byl návrat do prostředí druhé světové války vítanou změnou.

WW2 není nejdelší ani nejoriginálnější díl série, ale jako návrat ke kořenům a do prostředí druhé světové války funguje výborně. Za mě příjemně strávených několik hodin a solidních 80 %.“