Road to Reunion: Part 3
První část prequelu LiS se zaměřila zejména na vybudování vztahu s Rachel a tak bylo na čase, aby druhá šlápla na plyn a rozhýbala jednotlivé dějové linky, které jsou však ve skrytu všechny provázané. Když pomineme školní a rodinný život Chloe, což je jen předehra k původní hře, tak tu máme linku s drogovými dealery a drama kolem Rachel a jejího táty. A v obou případech to tvůrci zvládli na jedničku.
Epizoda přitom začíná velmi silně - ve Wellsově ředitelně, kde se řeší záškoláctví z minulé epizody. A je to taky jeden z momentů, kdy Rachel ukázala, jak má všechny omotané kolem prstu a je skvělým sociálním chameleonem nebo zrcadlem pro lidi kolem sebe (což jen podporuje ony teorie o jejím možném BPD). A v následujících scénách to jenom pokračuje.
Vrcholem epizody je inscenace Shakespearovy Bouře, která je za mě jeho nejlepším dílem a je dokonalou kulminací všeho, co za svůj život napsal. (Pokud někdy budete mít možnost vidět moderní ztvárnění na Shakespearovských slavnostech s Prachařem a Kassaiem, tak směle do toho!) Symboliku hry přitom tvůrci používají pro vyjádření vztahů mezi hlavními postavami (i proto se staneme součástí inscenace) a taky tím podporují onen podtitul prequelu Before the Storm, tedy než dorazí ona opravdová bouře, která má sílu zničit celé Arcadia Bay.
Jediné slabší momenty jsou za mě snové sekvence s Williamem (ty se za mě k postavě Chloe tolik nehodí) a momenty v rezidenci rodičů Rachel před samotnou večeří, kde jen chodíte od mámy k tátovi a od skříňky ke skříňce, abyste nachystali nádobí. Karty před finální epizodou jsou jinak rozdány a i skrze náznaky, dokumenty nebo emaily lze pomalu odtušit, kam se budou vyvíjet osudy i některých vedlejších postav.
První část prequelu LiS se zaměřila zejména na vybudování vztahu s Rachel a tak bylo na čase, aby druhá šlápla na plyn a rozhýbala jednotlivé dějové linky, které jsou však ve skrytu všechny provázané. Když pomineme školní a rodinný život Chloe, což je jen předehra k původní hře, tak tu máme linku s drogovými dealery a drama kolem Rachel a jejího táty. A v obou případech to tvůrci zvládli na jedničku.
Epizoda přitom začíná velmi silně - ve Wellsově ředitelně, kde se řeší záškoláctví z minulé epizody. A je to taky jeden z momentů, kdy Rachel ukázala, jak má všechny omotané kolem prstu a je skvělým sociálním chameleonem nebo zrcadlem pro lidi kolem sebe (což jen podporuje ony teorie o jejím možném BPD). A v následujících scénách to jenom pokračuje.
Vrcholem epizody je inscenace Shakespearovy Bouře, která je za mě jeho nejlepším dílem a je dokonalou kulminací všeho, co za svůj život napsal. (Pokud někdy budete mít možnost vidět moderní ztvárnění na Shakespearovských slavnostech s Prachařem a Kassaiem, tak směle do toho!) Symboliku hry přitom tvůrci používají pro vyjádření vztahů mezi hlavními postavami (i proto se staneme součástí inscenace) a taky tím podporují onen podtitul prequelu Before the Storm, tedy než dorazí ona opravdová bouře, která má sílu zničit celé Arcadia Bay.
Jediné slabší momenty jsou za mě snové sekvence s Williamem (ty se za mě k postavě Chloe tolik nehodí) a momenty v rezidenci rodičů Rachel před samotnou večeří, kde jen chodíte od mámy k tátovi a od skříňky ke skříňce, abyste nachystali nádobí. Karty před finální epizodou jsou jinak rozdány a i skrze náznaky, dokumenty nebo emaily lze pomalu odtušit, kam se budou vyvíjet osudy i některých vedlejších postav.
Metal Gear Solid V: Ground Zeroes
Pro: Silné lidské momenty, Shakespearova Bouře, intenzivní úvod
Proti: Opět snové sekvence s tátou