The Treasure of the Midnight Isles je DLC, které můžete hrát buď jako součást hlavní kampaně hry, nebo samostatně. V obou případech se hraje trochu jinak. Zatímco v hlavní kampani jde v podstatě o tři lineární vícepatrové dungeony složené z jednotlivých ostrovů (mini-dungeonů), které se odemknou ve 3., 4. a 5. aktu, samostatně jde o nelineární rogue-like hru, kde si můžete nasbírané předměty mezi jednotlivými "runy" uchovávat u obchodníka, dokud nepostavíte build, s nímž zvládnete DLC projít.
Motivací k hraní The Treasure of the Midnight Isles samostatně tak může být zejména touha vyzkoušet různé classy, kterých hra nabízí opravdu hodně. Drobnou odměnou pro hráče tohoto módu jsou cutscény, které v DLC neuvidíte, pokud ho projdete v rámci hlavní kampaně. Bohužel je to málo, a tak předpokládám, že drtivá většina hráčů rogue-like mód nikdy nezapne, případně ho jen krátce vyzkouší. A já jsem jednou z nich.
V hlavní kampani s sebou toto rozšíření nese několik problémů. Předně přijdete o možnost volby ostrovů, takže jen přímočaře jdete od jednoho k druhému, absolvujete hromadu soubojů a jediné drobné oživení představují unikátní efekty jednotlivých ostrovů, které vás nějak oslabují, dávají nevýhodu na určitou školu kouzel a podobně. A když z každého souboje posbíráte veškerý loot, poměrně brzy ve hře se dostanete k opravdu velkým penězům, které výrazně ovlivní ekonomiku hry. Neříkám, že se nedají utratit, ale u obchodníků v celém zbytku hry si už až na výjimky nebudete muset vybírat. Prostě koupíte vše, co se vám líbí.
To by samo o sobě nebyl takový problém jako to, že samotné The Treasure of the Midnight Isles ve čtvrtém aktu nabídne vlastního obchodníka, který má takové množství tak mocných předmětů, že okamžitě vyměníte zhruba 80 procent výbavy celé party, a ta vám pak vydrží dalších několik desítek hodin, než začnete pomalu objevovat magické předměty, které jsou o něco málo lepší.
Ve výsledku je tak toto DLC hlavně o soubojích, a jejich důsledkem především o výrazném ulehčení celé hry. Malé procento rozšíření pak zabírá příběh, který je příjemný. Zdánlivě se zdá, že nebude mít nic společného s hlavním příběhem hry, ale není to tak úplně pravda. Nakonec se ukáže, že ho poměrně hezky doplňuje.
Může se tedy zdát, že od hraní The Treasure of the Midnight Isles trochu odrazuji, ale to už se musíte rozhodnout sami. Já si uvědomuji, že jsem si díky němu zbytek hry ulehčila, ale zároveň mám vždycky hroznou radost, když můžu vylepšit vybavení některé postavě. A tady mě to zabavilo na hodiny.
Motivací k hraní The Treasure of the Midnight Isles samostatně tak může být zejména touha vyzkoušet různé classy, kterých hra nabízí opravdu hodně. Drobnou odměnou pro hráče tohoto módu jsou cutscény, které v DLC neuvidíte, pokud ho projdete v rámci hlavní kampaně. Bohužel je to málo, a tak předpokládám, že drtivá většina hráčů rogue-like mód nikdy nezapne, případně ho jen krátce vyzkouší. A já jsem jednou z nich.
V hlavní kampani s sebou toto rozšíření nese několik problémů. Předně přijdete o možnost volby ostrovů, takže jen přímočaře jdete od jednoho k druhému, absolvujete hromadu soubojů a jediné drobné oživení představují unikátní efekty jednotlivých ostrovů, které vás nějak oslabují, dávají nevýhodu na určitou školu kouzel a podobně. A když z každého souboje posbíráte veškerý loot, poměrně brzy ve hře se dostanete k opravdu velkým penězům, které výrazně ovlivní ekonomiku hry. Neříkám, že se nedají utratit, ale u obchodníků v celém zbytku hry si už až na výjimky nebudete muset vybírat. Prostě koupíte vše, co se vám líbí.
To by samo o sobě nebyl takový problém jako to, že samotné The Treasure of the Midnight Isles ve čtvrtém aktu nabídne vlastního obchodníka, který má takové množství tak mocných předmětů, že okamžitě vyměníte zhruba 80 procent výbavy celé party, a ta vám pak vydrží dalších několik desítek hodin, než začnete pomalu objevovat magické předměty, které jsou o něco málo lepší.
Ve výsledku je tak toto DLC hlavně o soubojích, a jejich důsledkem především o výrazném ulehčení celé hry. Malé procento rozšíření pak zabírá příběh, který je příjemný. Zdánlivě se zdá, že nebude mít nic společného s hlavním příběhem hry, ale není to tak úplně pravda. Nakonec se ukáže, že ho poměrně hezky doplňuje.
Může se tedy zdát, že od hraní The Treasure of the Midnight Isles trochu odrazuji, ale to už se musíte rozhodnout sami. Já si uvědomuji, že jsem si díky němu zbytek hry ulehčila, ale zároveň mám vždycky hroznou radost, když můžu vylepšit vybavení některé postavě. A tady mě to zabavilo na hodiny.
Pro: Super pro hračičky, co ocení hromady lootu a skvěle vybaveného obchodníka.
Proti: Až moc pořád stejných soubojů v pořád stejném prostředí. Malá motivace hrát rogue-like mód.