Get Even je vskutku rozporuplná hra. V rámci žánru je neobyčejně originální. Tváří se jako horor, ale horor tak úplně není. Spíš technothriller ve východoevropských retro kulisách. Navzdory tomu, že je to klasický psycho bordel, tak je to vlastně dost studená a realisticky dospělá záležitost, která ve hrách není úplně běžná. Tomu dopomahá i použitý styl grafiky, který nevypadá na pohled moc pěkně, ani moderně, ale navozuje přesně takovou tu syrovou východoevropskou ušmudlanost. Proto mě tak strašně mrzí, že mě to ve finále po většinu času příliš nebavilo hrát.
Mám rád hororovky, mám rád walking simy, mám rád vyšetřování, kdysi jsem měl rád i stealth akce. Get Even mixuje všechny tyto prvky, ale nedělá to dobře. Nemám rád mizerně nadesignované stealth akce, které trestají za každou chybu, a už jsem poněkud unavený ze všech těch abstraktních psycho walking simů, kde se hráč prochází po chodníčcích kdesi v hlavě a sleduje nejasné výjevy a statické obrysy postav. A tady to je... už zase. Taky mi vadí, když mi hra dá do rukou nějaké zajímavé prostředky, ale nenechá mě je využít a nutí mě hrát bez pádného důvodu určitým stylem.
Co se mi tedy líbilo? Celá ta hororová část v blázinci. Ta je atmosférickou lahůdkou. Hodně mě bavila zdejší práce se zvuky a především s hudbou a jejím vrstvením. Paarty! Paaarty! Taky mě tahle část hry nejvíce bavila hratelnostně. Zde se Get Even hraje jako klasická akční adventura postavená na exploringu.
Co se mi nelíbilo? Vstupování do vzpomínek. V momentě, kdy hráč vstupuje do nejasných vzpomínek a hra se přepne do jakéhosi pofidérního stealth módu, tak jsem trpěl. Výhodou sice je, že se lze těmito sekvencemi i prostřílet, ale hra neustále hráči říká, aby to nedělal a že to bude mít negativní dopady. A dopady na příběh to vskutku má, byť asi ne až tak markantní, jak jsem si zprvu myslel.
Zhruba od poloviny mě bohužel přestával zajímat i ten příběh. V té změti stále stejných neurčitých a dost klišé psycho výjevů jsem se ztrácel a vzhledem k tomu, že prakticky veškeré postavy jsou chladné svině, tak mě jejich osud ani moc nezajímal. Postupně se celá skládačka docela hezky složí, ale na to, jak je banální, je podávána dost složitě a stejně jsem se v časové ose ve finále moc neorientoval. Chválím celou tu myšlenku, tvůrci si s tím evidentně dali kotel práce a i navzdory sci-fi prvkům se snažili o co největší umírněný realismus, ale po emoční stránce mě to bohužel absolutně neoslovilo, nevtáhlo a v poslední třetině už nudilo. Příliš tomu nepomohl ani mrtě natahovaný epilog, kde hra - aniž bych více spoileroval - najednou meta způsobem změní styl hratelnosti, ale bohužel obdobně nezábavným natahovaným způsobem. Tam už jsem fakt k rozuzlení vyloženě spěchal.
Get Even je za mě tedy spíše zklamáním. Není to špatná hra. V rámci žánru naopak dost vyčnívá a je z ní cítit silný autorský otisk - jak z hlediska příběhu, tak vizuálu. Jen má bohužel tu smůlu, že mě osobně tvůrci neoslovili tak, jak by si asi bývali přáli.
Mám rád hororovky, mám rád walking simy, mám rád vyšetřování, kdysi jsem měl rád i stealth akce. Get Even mixuje všechny tyto prvky, ale nedělá to dobře. Nemám rád mizerně nadesignované stealth akce, které trestají za každou chybu, a už jsem poněkud unavený ze všech těch abstraktních psycho walking simů, kde se hráč prochází po chodníčcích kdesi v hlavě a sleduje nejasné výjevy a statické obrysy postav. A tady to je... už zase. Taky mi vadí, když mi hra dá do rukou nějaké zajímavé prostředky, ale nenechá mě je využít a nutí mě hrát bez pádného důvodu určitým stylem.
Co se mi tedy líbilo? Celá ta hororová část v blázinci. Ta je atmosférickou lahůdkou. Hodně mě bavila zdejší práce se zvuky a především s hudbou a jejím vrstvením. Paarty! Paaarty! Taky mě tahle část hry nejvíce bavila hratelnostně. Zde se Get Even hraje jako klasická akční adventura postavená na exploringu.
Co se mi nelíbilo? Vstupování do vzpomínek. V momentě, kdy hráč vstupuje do nejasných vzpomínek a hra se přepne do jakéhosi pofidérního stealth módu, tak jsem trpěl. Výhodou sice je, že se lze těmito sekvencemi i prostřílet, ale hra neustále hráči říká, aby to nedělal a že to bude mít negativní dopady. A dopady na příběh to vskutku má, byť asi ne až tak markantní, jak jsem si zprvu myslel.
Zhruba od poloviny mě bohužel přestával zajímat i ten příběh. V té změti stále stejných neurčitých a dost klišé psycho výjevů jsem se ztrácel a vzhledem k tomu, že prakticky veškeré postavy jsou chladné svině, tak mě jejich osud ani moc nezajímal. Postupně se celá skládačka docela hezky složí, ale na to, jak je banální, je podávána dost složitě a stejně jsem se v časové ose ve finále moc neorientoval. Chválím celou tu myšlenku, tvůrci si s tím evidentně dali kotel práce a i navzdory sci-fi prvkům se snažili o co největší umírněný realismus, ale po emoční stránce mě to bohužel absolutně neoslovilo, nevtáhlo a v poslední třetině už nudilo. Příliš tomu nepomohl ani mrtě natahovaný epilog, kde hra - aniž bych více spoileroval - najednou meta způsobem změní styl hratelnosti, ale bohužel obdobně nezábavným natahovaným způsobem. Tam už jsem fakt k rozuzlení vyloženě spěchal.
Get Even je za mě tedy spíše zklamáním. Není to špatná hra. V rámci žánru naopak dost vyčnívá a je z ní cítit silný autorský otisk - jak z hlediska příběhu, tak vizuálu. Jen má bohužel tu smůlu, že mě osobně tvůrci neoslovili tak, jak by si asi bývali přáli.
Pro: syrová atmosféra, nazvučení, práce s hudbou, originalita, neokoukaný grafický styl
Proti: herní mechaniky, extrémně otravný stealth, nezáživně podaný a zbytečně natahovaný příběh, nepraktické ovládání telefonu na gamepadu, občasné bugy