Moje hodnocení je asi nadsazené, ale zkusím vysvětlit proč. Objevil jsem firmu FIVE-BN Games náhodou na Microsoft Storu a jejich nabídka her mě zaujala. Skoro všechny vlastně hratelné zdarma a vypadají úžasně.
Nejprve jsem sáhl po jiné hře, detektivní, ale jaké bylo mé překvapení, když jsem se velmi brzy zasekl na hlavolamu a za boha ho nebyl schopen vyřešit.
Copak tohle je možné zažívat u casual hidden object adventury? V minulosti jsem to prostě mohl odkliknout, jako u všech casual hidden object adventur z východní Evropy, ale tady je to komplikovanější.
Můžete si hru koupit normálně za peníze a pak to odkliknout asi jde (tam si můžete navolit obtížnost), já jsem ale hrál free to play model, který je za mě mnohem lepší, protože představuje výzvu. Od tvůrců máte nějakých 15 mincí zdarma, přeskočení jednoho hlavolamu stojí mincí deset, takže to můžete udělat jednou za hru, a pak platíte reálné peníze, což samozřejmě nikdo nechce.
A k tomu se přidává fakt, že hlavolamy umí být i dost náročné. Většinou nejsou, ale někdy jo. Skoro za tím vidím šmejdskou taktiku ze strany tvůrců, hráče namlsají a pak tam hodí něco těžkého, aby zaplatil.
Z detektivky jsem se tedy přesměroval na trilogii Dědictví, a Zapomenuté brány jsou jejím prvním dílem. A měl jsem pocit, že zkrátka hraju úplně normální adventuru s lehkou příchutí hidden object. Je tu okolo 15 profi animovaných filmečků, 30 lokací, několik postav, které normálně mluví a jsou nadabované. Je tu plnohodnotná hudba, ne jeden track na celou hru, vypadá to krásně a příběh sice není úplně terno, ale je to celkem ok. Dokonce je tu i kombinatorika předmětů, jen s tím, že vždycky vidíte, u kterých předmětů bude potřeba ještě něco dodělat.
V první hře Forgotten Gates je přítomna i plnohodnotná mapa světa. V dalších dílech už bohužel ne.
V celé hře je asi 5 vyloženě hidden object obrazovek, pokaždé na to ale jdou nějak jinak. Někdy se vybírá podle nápisu, někdy podle siluet, někdy naopak musíte doplnit věci, nikoliv je sebrat, zkrátka je to pestré. K tomu ještě sbíráte nějaké ty collectibles, za které jsou bonusové minihry. Po ukončení hlavní hry je možno doplatit za 59 korun bonusovou kapitolu, což vždycky dělám. Vlastně to skoro beru tak, že tvůrcům zaplatím za hru, kterou jsem právě odehrál a jako bonus dostanu něco navíc. Celkový čas hraní se pohybuje tak od 2 do 6 hodin, v závislosti na tom, jak moc hrajete bonusy a a jak vám to jde.
A proč je podle mě moje hodnocení nadsazené? To hodnocení totiž odpovídá prvnímu setkání se hrou of FIVE-BN Games. A to může být i kterákoliv jiná, ne jen Dědictví. Problém je, že tvůrci tyto adventury vyrábí jako na běžícím pásu a je to jeden mustr s lehounkými obměnami pořád dokola, jen v jiném prostředí a jiným příběhem (fantasy tematika je ale dost častá). Dědictví si tolik nezaslouží, protože to nebyla první hra od FIVE-BN Games, ale je to první hra od nich, kterou jsem dohrál já, a já jsem nadšený, že se HO vyhrabaly za posledních 20 let z naprosto debilních klikaček, přes odpočinkové HO jednohubky s příchutí adventury tam, kde se to vlastně obrátilo; skoro normální adventura s příchutí HO a já už se to možná ani nestydím hrát.
V dalších hrách od těchto tvůrců budu nevyhnutelně hodnotit hůř, jenom proto, že už ten zážitek je prostě opakovaný, uvidím, jak dlouho mě budou bavit.
Nejprve jsem sáhl po jiné hře, detektivní, ale jaké bylo mé překvapení, když jsem se velmi brzy zasekl na hlavolamu a za boha ho nebyl schopen vyřešit.
Copak tohle je možné zažívat u casual hidden object adventury? V minulosti jsem to prostě mohl odkliknout, jako u všech casual hidden object adventur z východní Evropy, ale tady je to komplikovanější.
Můžete si hru koupit normálně za peníze a pak to odkliknout asi jde (tam si můžete navolit obtížnost), já jsem ale hrál free to play model, který je za mě mnohem lepší, protože představuje výzvu. Od tvůrců máte nějakých 15 mincí zdarma, přeskočení jednoho hlavolamu stojí mincí deset, takže to můžete udělat jednou za hru, a pak platíte reálné peníze, což samozřejmě nikdo nechce.
A k tomu se přidává fakt, že hlavolamy umí být i dost náročné. Většinou nejsou, ale někdy jo. Skoro za tím vidím šmejdskou taktiku ze strany tvůrců, hráče namlsají a pak tam hodí něco těžkého, aby zaplatil.
Z detektivky jsem se tedy přesměroval na trilogii Dědictví, a Zapomenuté brány jsou jejím prvním dílem. A měl jsem pocit, že zkrátka hraju úplně normální adventuru s lehkou příchutí hidden object. Je tu okolo 15 profi animovaných filmečků, 30 lokací, několik postav, které normálně mluví a jsou nadabované. Je tu plnohodnotná hudba, ne jeden track na celou hru, vypadá to krásně a příběh sice není úplně terno, ale je to celkem ok. Dokonce je tu i kombinatorika předmětů, jen s tím, že vždycky vidíte, u kterých předmětů bude potřeba ještě něco dodělat.
V první hře Forgotten Gates je přítomna i plnohodnotná mapa světa. V dalších dílech už bohužel ne.
V celé hře je asi 5 vyloženě hidden object obrazovek, pokaždé na to ale jdou nějak jinak. Někdy se vybírá podle nápisu, někdy podle siluet, někdy naopak musíte doplnit věci, nikoliv je sebrat, zkrátka je to pestré. K tomu ještě sbíráte nějaké ty collectibles, za které jsou bonusové minihry. Po ukončení hlavní hry je možno doplatit za 59 korun bonusovou kapitolu, což vždycky dělám. Vlastně to skoro beru tak, že tvůrcům zaplatím za hru, kterou jsem právě odehrál a jako bonus dostanu něco navíc. Celkový čas hraní se pohybuje tak od 2 do 6 hodin, v závislosti na tom, jak moc hrajete bonusy a a jak vám to jde.
A proč je podle mě moje hodnocení nadsazené? To hodnocení totiž odpovídá prvnímu setkání se hrou of FIVE-BN Games. A to může být i kterákoliv jiná, ne jen Dědictví. Problém je, že tvůrci tyto adventury vyrábí jako na běžícím pásu a je to jeden mustr s lehounkými obměnami pořád dokola, jen v jiném prostředí a jiným příběhem (fantasy tematika je ale dost častá). Dědictví si tolik nezaslouží, protože to nebyla první hra od FIVE-BN Games, ale je to první hra od nich, kterou jsem dohrál já, a já jsem nadšený, že se HO vyhrabaly za posledních 20 let z naprosto debilních klikaček, přes odpočinkové HO jednohubky s příchutí adventury tam, kde se to vlastně obrátilo; skoro normální adventura s příchutí HO a já už se to možná ani nestydím hrát.
V dalších hrách od těchto tvůrců budu nevyhnutelně hodnotit hůř, jenom proto, že už ten zážitek je prostě opakovaný, uvidím, jak dlouho mě budou bavit.
The Legacy: The Tree of Might