Milovník westernu nejsem, takže shovívavost ode mě Gunslinger čekat nemohl. Ale první dva díly jsem hrál a v mezích možnosti se mi líbili. Hlavně v kontextu doby první díl.
Hrát hru 12 let po vydání může být dvousečná zbraň, ale v mém případě se to ukázalo jako skvělý tah. Ihned od začátku jsem byl vystřelen do oldschoolové bezmyšlenkovité hratelnosti, která se dnes už moc nevidí. Byl to pro mě osvěžující návrat.

Další polehčující okolnost, ke které hra lehce přišla byl fakt, že jsem od ní nic nečekal. A to nic jsem vskutku občas i dostal. Jakožto milovník příběhů si zde na své člověk nepřijde. Hlavní lince vidíte epilog hned po vejití do hospody a zbytek slouží jen jako záminka, aby hra mohla střílet jedno westernové jméno za druhým. V kombinaci s vypravěčem ve stylu Bastionu (zde hra dost kopíruje), jsem si ale na nic nestěžoval.

To hlavní, neustávající zábavnou akci, má hra nadprůměrné. Díky nijak extrémní obtížnosti jsem se se Steam Controllerem a gyrem cítil jako pravý pistolník, který kosí jednoho banditu za druhým, tak jak se to ve zcela nerealistické vizi divokého západu sluší a patří. Možnost vylepšovat si své oblíbené zbraně byla na můj vkus také vyladěna parádně.
Protiváhu tomu střelenému světu tvoří zrnka pravdy, které můžete během cesty nasbírat. Ty ukazují, jak to ve skutečnosti většinou z historického hlediska bylo a je to perfektní aspekt hry.

Suma sumárum - Gunslinger není vůbec můj typ hry, není to žádný hluboký herní zážitek, ale co chce dělat, to dělá dobře a já si hru bez mučení užil.