Herní výzva 2025 – 3. Zvířecí duše (Hardcore)
Ačkoliv celá řada lidí považuje sérii Assassin's Creed za dávný přežitek, já se stále řadím někam mezi ně a její obdivovatele. Zkrátka, pořád na té sérii něco vidím a těším se na každý nový díl. Avšak osobně Assassin's Creed: Valhalla považuji za nejslabší díl celé série a k hraní jsem se musel doslovat nutit. Přiliš tomu nepomohla ani 2 DLC (Wrath of the Druids, The Siege of Paris), která alespoň ale nabízela zajímavá zasazení a události. Bohužel Ubisoft nezklamal a na závěr představil ještě další DLC, a tentokrát již zcela mýtické. Co bych to ale byl za fanouška, kdybych vynechal další příběhové rozšíření…
Musím se přiznat, v sérii mytologii absolutně nesnáším. Bohužel je s každým dílem stále častější a už v samotné Valhalle toho bylo přehršel. Toto další a bohužel ke vší smůle největší rozšíření nepřináší nic jiného. Příběh o únosu Odinova syna a jeho snaha o osvobození už předem zní jako typické kliše. Už začátek příběhu tomu napovídá a nebude tomu po celou hru jinak.
Hratelnost se od původní hry neliší vůbec až na pro DLC exkluzivní náramek (Hugr-Rip), který alespoň částečně možnosti hlavní postavy rozšiřuje v oblastech magie. Je možné se proměnit v nepřítele, v létajícího orla, objevit schopnost teleportace a další. Ačkoliv se nejedná o nic unikátního, je to asi nejrevolučnější prvek v rámci celého DLC.
Co se samotného světa týče, ani zde nelze nalézt nic nového. Pokud hráč již prošel mýtické mapy původní hry, najde zde jen více téhož. Někteří noví tvorové a semtam „vtipná“ hláška s odkazem třeba na sérii Pán prstenů/Hobit.
V případě tohoto DLC opravdu nejsem cílovka a možná trochu závidím těm, kterým téma mytologie vikingů něco říká. Věřím, že pro příznivce tohoto žánru se určitě může jednat o zajímavých pár hodin brouzdání poměrně hezky zpracovaným světem. Mě však nic z toho vůbec nic neříká a snad u žádného jiného dílu/DLC v sérii jsem se tolik netěšil na jeho konec.
Hodnocení: 55 %
Ačkoliv celá řada lidí považuje sérii Assassin's Creed za dávný přežitek, já se stále řadím někam mezi ně a její obdivovatele. Zkrátka, pořád na té sérii něco vidím a těším se na každý nový díl. Avšak osobně Assassin's Creed: Valhalla považuji za nejslabší díl celé série a k hraní jsem se musel doslovat nutit. Přiliš tomu nepomohla ani 2 DLC (Wrath of the Druids, The Siege of Paris), která alespoň ale nabízela zajímavá zasazení a události. Bohužel Ubisoft nezklamal a na závěr představil ještě další DLC, a tentokrát již zcela mýtické. Co bych to ale byl za fanouška, kdybych vynechal další příběhové rozšíření…
Musím se přiznat, v sérii mytologii absolutně nesnáším. Bohužel je s každým dílem stále častější a už v samotné Valhalle toho bylo přehršel. Toto další a bohužel ke vší smůle největší rozšíření nepřináší nic jiného. Příběh o únosu Odinova syna a jeho snaha o osvobození už předem zní jako typické kliše. Už začátek příběhu tomu napovídá a nebude tomu po celou hru jinak.
Hratelnost se od původní hry neliší vůbec až na pro DLC exkluzivní náramek (Hugr-Rip), který alespoň částečně možnosti hlavní postavy rozšiřuje v oblastech magie. Je možné se proměnit v nepřítele, v létajícího orla, objevit schopnost teleportace a další. Ačkoliv se nejedná o nic unikátního, je to asi nejrevolučnější prvek v rámci celého DLC.
Co se samotného světa týče, ani zde nelze nalézt nic nového. Pokud hráč již prošel mýtické mapy původní hry, najde zde jen více téhož. Někteří noví tvorové a semtam „vtipná“ hláška s odkazem třeba na sérii Pán prstenů/Hobit.
V případě tohoto DLC opravdu nejsem cílovka a možná trochu závidím těm, kterým téma mytologie vikingů něco říká. Věřím, že pro příznivce tohoto žánru se určitě může jednat o zajímavých pár hodin brouzdání poměrně hezky zpracovaným světem. Mě však nic z toho vůbec nic neříká a snad u žádného jiného dílu/DLC v sérii jsem se tolik netěšil na jeho konec.
Hodnocení: 55 %
Pro: Hugr-Rip (náramek), svět, noví tvorové.
Proti: Příběh je absolutní klišé, mytologie už bylo opravdu trochu moc, hratelnost takřka beze změny.