Česká tvorba (všeobecně) má jeden velký neduh, a to je ten, že každý se snaží přijít s něčím hlubokým. Ať jsou to tvůrci komiksů, filmů, her... prvotiny bývají plné tuh vytvořit něco existencionálního a filozofického. A tento neduh se týká i Hlíny.

A je to škoda, protože hra by mohla být krátkou depresivní jednohubkou, která vytvoří v hráči silný dojem zmaru a smutku. Něco jako Mrtvé Město. Autor zašel trochu dál (nebo spíše do stran) a možná zbytečně.

Hlína je izometrický walking simulator s jednou mezihrou a s důrazem na prožitek. Hra vás nijak nevede, je totiž úplně jasné, co máte dělat a máte velice omezené možnosti kam jít. Postav je málo, bohužel se nijak nerozvinou a jejich dějové linie utne brzký konec. Spousta věcí je nakousnuta, ale nedořešena, ať už je to hrdinova nemoc nebo kamarádčina nabídka nové práce.

Ocenit samozřejmě musím vizuál a to, jak celá hra vznikala. Je to skutečně působivé a v kontextu příběhu se design velice povedl. Je to neostré, nedokonalé a tím je to perfektní. Oceňuji změny počasí, nasvícení, zvuky i animace. Překvapí pěkná fyzika (která se bohužel nedostala moc ke slovu) a působivý hudební doprovod.

Nelituji ani koruny, ale příště bych si přál něco delšího :)