The Saboteur je akční adventura z roku 2009 od studia Pandemic Studios, kdy vyšla jako jejich poslední titul před uzavřením. Hra se odehrává ve Francii během druhé světové války a sleduje příběh irského závodního jezdce Seana Devlina, který se přidává k odboji proti nacistům. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o další akční hru v otevřeném světě, podobně jako tehdejší série Grand Theft Auto nebo Assassin’s Creed, avšak The Saboteur má výrazný stylový podpis. Tvůrci zvolili unikátní vizuální styl, v němž okupovaná území jsou zobrazena černobíle s kontrastními červenými a žlutými prvky, zatímco postupně osvobozené části Paříže získávají zpět barvy a život. Tento estetický prvek nejen vytváří silnou atmosféru, ale zároveň jasně ukazuje hráčův vliv na prostředí. Z dnešního pohledu jde o jednu z hlavních věcí, které hře zajistily kultovní status mezi fanoušky.

Hra kombinuje několik žánrů dohromady. Základ tvoří otevřený svět, ve kterém hráč může volně prozkoumávat Paříž a venkov, likvidovat nacistické hlídky, sabotovat základny a plnit mise pro francouzský odboj. Pohyb po městě zahrnuje možnost šplhat po budovách v lehce parkourovém stylu, i když tento prvek nikdy nedosahuje plynulosti Assassin’s Creed. Důraz je kladen na infiltraci a destrukci – Sean dokáže ničit komunikační věže, sklady zbraní či mosty, přičemž výbuchy mají nejen vizuální efekt, ale i dopad na přítomnost nepřátel v oblasti. Vedle toho hru doplňuje možnost převléknout se do nacistické uniformy, což přináší zajímavou vrstvu napětí: hráč se může volně pohybovat mezi hlídkami, dokud se nepřiblíží příliš blízko nebo nezačne jednat podezřele. Součástí hratelnosti jsou i automobilové honičky a závody, které odkazují na Seanovu minulost závodníka. Kombinace těchto mechanik činí hru rozmanitou, i když v pozdější fázi se může dostavit pocit repetitivnosti, protože mnoho sabotážních akcí je postaveno na podobném principu.

Příběh hry je směsicí vážného tónu a komiksově přehnaných momentů. Sean Devlin je charismatický antihrdina – drsný Ir se sklonem k alkoholu, který bojuje s osobními traumaty a touhou po pomstě. Vedlejší postavy, ať už jde o členy odboje, špiony nebo zkorumpované spojence, pomáhají budovat pocit živého světa, i když jejich hloubka někdy zůstává povrchní. Audiovizuální stránka je ale skutečně působivá. Jakmile se oblast vrátí do barev, Paříž se promění v živé město plné hudby, neonů a naděje, což kontrastuje s temnou, černobílou okupovanou verzí. Hudba skvěle doplňuje atmosféru, mísí se v ní dobové jazzové skladby s dramatickými orchestrálními motivy. Dabing hlavního hrdiny, přestože trochu stereotypní, dodává postavě autenticitu. Graficky hra v roce 2009 působila zajímavě spíše díky stylizaci než technickému zpracování – animace a modely postav byly průměrné, ale styl barev a kontrastů byl natolik výrazný, že dokázal zakrýt technologické limity.

The Saboteur je hrou, která zanechala trvalý dojem především díky svému odvážnému vizuálnímu stylu a tematice boje proti nacistické okupaci. I když nedosahuje preciznosti tehdejších špičkových open-world titulů, její atmosféra a originální kombinace stealthu, sabotáže a akce ji činí nezapomenutelnou. Nedostatky v technické stránce a repetitivní mise mohou odradit část hráčů, ale pro ty, kteří dokážou ocenit mix špionážní akce a stylového zasazení, jde o titul, který stojí za to vyzkoušet i dnes. Pandemic Studios se s herním světem rozloučili dílem, které sice nebylo bezchybné, ale odvážně ukázalo, jak lze spojit historické téma s otevřeným světem a vizuální originalitou. Díky tomu The Saboteur zůstává v paměti jako hra, která sice nebyla dokonalá, ale rozhodně jedinečná a zasloužila by si po letech remaster, či spíš remake.