Kvůli vydání hry jsem si vzal dovolenou, ale v práci řekl, že jdu do bordelu
Od stromů ke stromům to byla dlouhá štreka. Když Hellboy jako správnej rebel začal brojit proti Howardovým béčkům s ideou Dungeons & No Dragons bylo mi 15, a když to letos dodělali je mi 30. Čas jsou peníze a z her se stal kurva drahej špás. Nečekám, že kvůli KCD2 se rozhodnu nechat si přeoperovat pohlaví, ale abych tu cestu jakou Warhorse ušel náležitě docenil, připomněl jsem si po letech první díl.
Konečně si i my tady na vesnici užijeme nějakou srandu
Kingdom Come: Deliverance je podobně těžkopádný název jako Red Dead Redemption, což je jediná videohra na světě, kterou hrál i můj táta. Netřeba zmiňovat, že dvojka je pro něj kult. Možná proto, že hrál jen dvě hry. A s KCD tři! Do 15 minut, co jsem mu nainstaloval Steam, už pařil jak za mlada, kdy PC byla leda tak zkratka pro papírny. Důkaz jak moc je základní design KCD podařený. Kdo stále trpí záchvaty z UI/UX her CD Projektu a FromSoftu, pro léčbu sem. V kombinaci s dost vyspělou FPS perspektivou, všim tim vysedáním na koně, zasouváním meče do pochvy ve dne a zasouváním meče do pochvy v noci, ASMR alchymií a audiofilním sound designem, radost ovládat.
"V lese pivo neulovíš." Šulislav od Hulína
LOD je často tragický, asi tak jako u Falloutu 4 filtrovaní textur docela pokulhává, ale lepší než CP77. Bugů jsem měl 5 + dvakrát nebo třikrát mi hra spadla. Kvůli CryEnginu a tim voxelovym nasvícením nebo co to je, sice kdysi předehnali Unreal, ale objekty i modely mají pixelované okraje. Animace jsou obecně velmi dobré, jen v rozhovorech jim inspiraci v Risenu 2 nezapřeš. Navzdory tomu a i dalším chybkám, je to špičková záležitost. Proporcionalita je skyrimovsky a zároveň profesionálněji než ve Skyrimu nafouklá, takže assety mají váhu a jsou krásné. Okované truhlice, štukové stěny, kumánské přilbice s knírkem, kyrys s varkočem a celé to kamenné gui.
Jsem Jindřich ze Skalice, posel Racka Kobyly ze Dvorce. Nemáte drobný?
Opět, ve světě, kde dominují adventury je úleva hrát pořádné RPG závislé na číslech. Bez nich bude hráč v simulačním soubojáku dostávat težce na frak. Dost perků se chytrolínsky vzájemně vyvažuje nebo rovnou vylučuje, takže to prostě musim ze začátku udřít. Jako kradl jsem jak kleptoman, to je jasný. A v pozdní midgame, natož endgame je build prakticky hotový, topim se v groších, problém už představují jen skupiny, kde je třeba zlepšit lock a trochu chování AI, ať to není takový peklo, ale samotný proces je v základu boží. Jenom Sekiro a KCD mě v singlu dovedou takhle nasrat. Nejsem masochista, ukazatel pro luk zajistil mód a kolikrát mě napadlo, že léčení a buff při bitvě měli nechat otevřené. Stejně utrejch vypije bez animace a ožere ho to, tak co.
A - zajisti, aby Karel neměl na výplaty B – ožer Standu, aby za to Karlovi rozbil hubu
C – podoj stračenu D – stluč mléko na máslo a dones ho Marcele, aby měla na těsto do buchet
E – hlas se biřici do služby na hradbách F - čum 8 hodin do blba, ty vypatlaný hovado
Questy mají kolísavou kvalitu. Po silnějším intru a ťapacím středu, jim ke konci došla pára, možná i soudnost, a přibližně od "No, Henry, I am your father. Look into your heart, you know it's true." po trapně natahované oblehání Talmberku, jsem občas fakt nevěřícně kroutil hlavou. Jindra je moc opatrně typický Dobrosráč von Neutrál, přitom ten klišé obrat by se dal chytře využít - udělat z něj vesnického outsidera nebo suveréna, který jako šlechtic náturou nezapadá. Nu což. Kalba s Bohutou, LSD orgie v lese, ani náhodou ne ze Zaklínače čórnutá detektivní linie a infiltrace kláštera v Sázavě, byť poměrně neobratná, stojí za prožití. Scénář je nicméně aspekt KCD, který je ze hry, i když dobře napsaný, i když výborně v AJ nadabovaný, asi ne nutně nejslabší, bohužel nejméně konzistentní. K Mafii má sakra daleko.
Od stromů ke stromům to byla dlouhá štreka. Když Hellboy jako správnej rebel začal brojit proti Howardovým béčkům s ideou Dungeons & No Dragons bylo mi 15, a když to letos dodělali je mi 30. Čas jsou peníze a z her se stal kurva drahej špás. Nečekám, že kvůli KCD2 se rozhodnu nechat si přeoperovat pohlaví, ale abych tu cestu jakou Warhorse ušel náležitě docenil, připomněl jsem si po letech první díl.
Konečně si i my tady na vesnici užijeme nějakou srandu
Kingdom Come: Deliverance je podobně těžkopádný název jako Red Dead Redemption, což je jediná videohra na světě, kterou hrál i můj táta. Netřeba zmiňovat, že dvojka je pro něj kult. Možná proto, že hrál jen dvě hry. A s KCD tři! Do 15 minut, co jsem mu nainstaloval Steam, už pařil jak za mlada, kdy PC byla leda tak zkratka pro papírny. Důkaz jak moc je základní design KCD podařený. Kdo stále trpí záchvaty z UI/UX her CD Projektu a FromSoftu, pro léčbu sem. V kombinaci s dost vyspělou FPS perspektivou, všim tim vysedáním na koně, zasouváním meče do pochvy ve dne a zasouváním meče do pochvy v noci, ASMR alchymií a audiofilním sound designem, radost ovládat.
"V lese pivo neulovíš." Šulislav od Hulína
LOD je často tragický, asi tak jako u Falloutu 4 filtrovaní textur docela pokulhává, ale lepší než CP77. Bugů jsem měl 5 + dvakrát nebo třikrát mi hra spadla. Kvůli CryEnginu a tim voxelovym nasvícením nebo co to je, sice kdysi předehnali Unreal, ale objekty i modely mají pixelované okraje. Animace jsou obecně velmi dobré, jen v rozhovorech jim inspiraci v Risenu 2 nezapřeš. Navzdory tomu a i dalším chybkám, je to špičková záležitost. Proporcionalita je skyrimovsky a zároveň profesionálněji než ve Skyrimu nafouklá, takže assety mají váhu a jsou krásné. Okované truhlice, štukové stěny, kumánské přilbice s knírkem, kyrys s varkočem a celé to kamenné gui.
Jsem Jindřich ze Skalice, posel Racka Kobyly ze Dvorce. Nemáte drobný?
Opět, ve světě, kde dominují adventury je úleva hrát pořádné RPG závislé na číslech. Bez nich bude hráč v simulačním soubojáku dostávat težce na frak. Dost perků se chytrolínsky vzájemně vyvažuje nebo rovnou vylučuje, takže to prostě musim ze začátku udřít. Jako kradl jsem jak kleptoman, to je jasný. A v pozdní midgame, natož endgame je build prakticky hotový, topim se v groších, problém už představují jen skupiny, kde je třeba zlepšit lock a trochu chování AI, ať to není takový peklo, ale samotný proces je v základu boží. Jenom Sekiro a KCD mě v singlu dovedou takhle nasrat. Nejsem masochista, ukazatel pro luk zajistil mód a kolikrát mě napadlo, že léčení a buff při bitvě měli nechat otevřené. Stejně utrejch vypije bez animace a ožere ho to, tak co.
A - zajisti, aby Karel neměl na výplaty B – ožer Standu, aby za to Karlovi rozbil hubu
C – podoj stračenu D – stluč mléko na máslo a dones ho Marcele, aby měla na těsto do buchet
E – hlas se biřici do služby na hradbách F - čum 8 hodin do blba, ty vypatlaný hovado
Questy mají kolísavou kvalitu. Po silnějším intru a ťapacím středu, jim ke konci došla pára, možná i soudnost, a přibližně od "No, Henry, I am your father. Look into your heart, you know it's true." po trapně natahované oblehání Talmberku, jsem občas fakt nevěřícně kroutil hlavou. Jindra je moc opatrně typický Dobrosráč von Neutrál, přitom ten klišé obrat by se dal chytře využít - udělat z něj vesnického outsidera nebo suveréna, který jako šlechtic náturou nezapadá. Nu což. Kalba s Bohutou, LSD orgie v lese, ani náhodou ne ze Zaklínače čórnutá detektivní linie a infiltrace kláštera v Sázavě, byť poměrně neobratná, stojí za prožití. Scénář je nicméně aspekt KCD, který je ze hry, i když dobře napsaný, i když výborně v AJ nadabovaný, asi ne nutně nejslabší, bohužel nejméně konzistentní. K Mafii má sakra daleko.
The Witcher 3: Wild Hunt
Pro: nefalšované RPG | jako jízdní model v M1 se i zde jedna archetypální mechanika zapíše do dějin | luxusní minihry
Proti: režie, do jisté míry scénář jsou od druhé poloviny poslepované | poslední třetina celkově slabší