Jaká dobrodružství mohou prožít dvě děti během jednoho dne, když si jdou hrát? Co všechno si během hry představují? To vše se dozvíme v této hře, kterou jsem si zahrál společně se svými dvěma ratolestmi (6 a 8 let).
Příběh hry příjemně odsýpá. Hra je rozdělena na jednotlivé kapitoly, které se nesou v dobrodružném duchu. V každé kapitole je vždy jasné, čeho je potřeba dosáhnout a pokaždé dojde i na nějaké ty hádanky. Příběh byl zábavný jak pro děti, tak i pro mě. Líbí se mi, jak hra dokáže vyprávět příběh bez použití slov, respektive rozpoznatelných slov. Tak trochu mi ten přístup připomněl hry od Amanita Design. Hodně se mi líbily scénky úplně na konci, kde je vidět, jak si děti hrály ve skutečnosti.
Hra je přiměřeně obtížná tak, že hrou zvládnou procházet i mé děti. Je ale pravda, že jsem je musel sem tam popostrčit. Dost jsme se při hraní bavili, nejvíce se mi líbila úroveň s přepadením hradu, které tak úplně nevyšlo podle dříve vymyšleného plánu. Sem tam mi ale vadilo, když byl nějaký interaktivní prvek na kraji obrazovky a my jsme místo něho omylem klikli na přechod do jiné obrazovky.
Snad v každé úrovni pak dojde na nějaké minihry či hádanky, což je moje oblíbená součást adventur. Řada z nich jsou lehce obměněné staré známé kousky, ale některé byly pro mě i originální. Pro starší děti a pro dospělé nejsou minihry obvykle problém, zvláště když je možné si nechat hrou i napovědět. Pro mé mladší děti však byly minihry náročnější, tak jsem musel prakticky pokaždé s řešením pomáhat. Nejvíce mě bavilo směrování paprsku, honička v jeskyni, karty či příběh v knize v různých časech. Naopak jsem vůbec nepochopil finální podvodní puzzle v podobě skládání různých medúz.
Graficky se hra přesně hodí do daného konceptu hry pro děti. Vše je přehledné a přitom tak trochu ztřeštěné a bláznivé. Děti nemají problém se v jednotlivých obrazovkách orientovat. Hudba se také dobře poslouchá a obvykle se do daného prostředí dobře hodí.
Celkově jsem se hrou velmi spokojený. Děti dokázaly velkou část hry hrát samostatně a i já jsem se po pár týdnech výborně bavil, když jsem si hrou kompletně prošel znovu sám.
Příběh hry příjemně odsýpá. Hra je rozdělena na jednotlivé kapitoly, které se nesou v dobrodružném duchu. V každé kapitole je vždy jasné, čeho je potřeba dosáhnout a pokaždé dojde i na nějaké ty hádanky. Příběh byl zábavný jak pro děti, tak i pro mě. Líbí se mi, jak hra dokáže vyprávět příběh bez použití slov, respektive rozpoznatelných slov. Tak trochu mi ten přístup připomněl hry od Amanita Design. Hodně se mi líbily scénky úplně na konci, kde je vidět, jak si děti hrály ve skutečnosti.
Hra je přiměřeně obtížná tak, že hrou zvládnou procházet i mé děti. Je ale pravda, že jsem je musel sem tam popostrčit. Dost jsme se při hraní bavili, nejvíce se mi líbila úroveň s přepadením hradu, které tak úplně nevyšlo podle dříve vymyšleného plánu. Sem tam mi ale vadilo, když byl nějaký interaktivní prvek na kraji obrazovky a my jsme místo něho omylem klikli na přechod do jiné obrazovky.
Snad v každé úrovni pak dojde na nějaké minihry či hádanky, což je moje oblíbená součást adventur. Řada z nich jsou lehce obměněné staré známé kousky, ale některé byly pro mě i originální. Pro starší děti a pro dospělé nejsou minihry obvykle problém, zvláště když je možné si nechat hrou i napovědět. Pro mé mladší děti však byly minihry náročnější, tak jsem musel prakticky pokaždé s řešením pomáhat. Nejvíce mě bavilo směrování paprsku, honička v jeskyni, karty či příběh v knize v různých časech. Naopak jsem vůbec nepochopil finální podvodní puzzle v podobě skládání různých medúz.
Graficky se hra přesně hodí do daného konceptu hry pro děti. Vše je přehledné a přitom tak trochu ztřeštěné a bláznivé. Děti nemají problém se v jednotlivých obrazovkách orientovat. Hudba se také dobře poslouchá a obvykle se do daného prostředí dobře hodí.
Celkově jsem se hrou velmi spokojený. Děti dokázaly velkou část hry hrát samostatně a i já jsem se po pár týdnech výborně bavil, když jsem si hrou kompletně prošel znovu sám.
