Rozšíření ke hře Last Train Home mi přišlo jako příjemná odlehčená tečka za mou strastiplnou cestou do Vladivostoku. Je to de facto soubor různých povídek, které ve vlaku živelně vypráví Zoltán. Nové DLC stojí mimo hlavní kampaň a obsahuje 10 krátkých misí, ale hráč se k nim může vrátit znovu a hrát s jinými podmínkami či výzvami. Plnění výzev napoprvé není zas tak moc složité, nicméně může vyústit i v opakované načítání pozic a obecně jsem měl z DLC pocit, že je to „víc Commandos,“ protože nápaditost a cíl misí se obměňuje. Jednotlivé mise mají tedy k prvnímu dohrání nastavenou četu konkrétních postav a poté se odemknou další postavy a možnosti – neměl jsem však moc důvod zkoušet ty ostatní, to třeba někdy příště.

Každá mise se mi líbila něčím jiným a díky neustálému žvanění "vypravěče" působí i celkem živě, ale vzhledem k tématice je dost těžké hledat nějaký opravdu originální námět (nicméně snaha je skutečně vidět a cením situace, o nichž jsem četl i v knize - teda minimálně tu jednu námořní bitvu na Bajkale). Občas mě pobavil nějaký vtípek, třeba tank reagující na povely hráče - vrčící jako pes, protože v něm sedí pes. Poslední mise mě pak dokonce donutila změnit dosavadní taktiku.  

Nejraději jsem používal průzkumníka se skillem zóna smrti, která je dost OP. Stačí ho někde rozložit v krytu a nahnat všechny nepřátele do jeho zorného pole. Mise se dvěma takovými průzkumníky mě hodně bavila, skoro celou jsem ji prošel jen s nimi. Podle nového updatu ale obecně kulky lépe najdou svůj cíl, takže nedochází k tak enormnímu úbytku střeliva jako v původní hře.

Nakonec toho asi raději nebudu psát více kvůli spoilerům, ale je fajn vidět ten kvalitativní i cenový rozdíl oproti ubohoučkému DLC k Shadow Gambit. Takže pokud jste si užili původní hru, Legion Tales určitě berte, i kdyby jen jako jednohubku.