Hned po dokončení prvního Life is Strange jsem se vrhnul na tento o něco kratší prequel. Opět zde shrnu v jednom komentáři své pocity ze všech tří epizod .
Hlavní postavou je tentokrát Chloe a nevyskytuje se tu žádná super schopnost. Toho jsem se z počátku trošku bál, protože jsem si v prvním díle oblíbil možnost vrátit čas, zvolit jinou možnost odpovědi v dialogu a až po porovnání následků či reakcí ostatních postav se pak definitivně rozhodnout, jak v dané situaci reagovat. Zde nic takového není a je tedy potřeba odpovídat opatrně. Nicméně většina rozhodování zde nemá významnější vliv na to, jakým způsobem se bude děj vyvíjet dál, takže není třeba se nějak přehnaně stresovat.
Příběh je fajn, má sice celkem pomalé tempo, kdy se neděje nic důležitého, ale tyto scény stejně jako v jedničce především budují vztah hráče k hlavním postavám. Především Rachel je napsaná skvěle jako všemi oblíbená studentka a kamarádka, kterou ale někteří skrytě nenávidí. Oblíbená je i u učitelů, ale přitom jí samotné to už začíná lézt krkem a tajně se stává rebelem. Docela by mě zajímalo, jestli by skutečně s Chloe utekla, pokud by se nestalo to, co se stalo.
Opět se vývojářům dařilo budovat emoce, kdy jsem cítil vztek společně s lítostí k tomu, jak všechno padá Chloe na hlavu. Nevýhodou prequelů je to, že již vlastně vím, jak to s některými postavami dopadne. I tak jsem si užíval každý další střípek ze života Chloe. Trošku mě ale zklamalo finální rozhodnutí, které nemělo až takové fatální následky. Dost se mi pak líbily závěrečné sekvence zachycující následný život Chloe a Rachel a i když jsem věděl, jak to skončí, tak mě ten úplný závěr s vibrujícím telefonem v "bunkru" zase dostal.
Co se dalších scén týče, hodně mě bavila ta v divadle a taky hraní hry na hrdiny ve stylu Dungeons and Dragons. Líbí se mi i nová konverzační minihra, kde je potřeba správně odpovídat, aby Chloe přesvědčila jinou osobu provést potřebnou činnost či něco vyzradit.
Graficky hra vypadá prakticky stejně jako první díl. Hudební výběr se také povedl. Došlo však ke změnám v dabingovém obsazení, na trochu jiné hlasy jsem si však rychle zvykl.
S postavami jsem se hodně sžil a i po dohrání hry nad příběhem hodně přemýšlím, opět na mě udělal velký dojem.
Hlavní postavou je tentokrát Chloe a nevyskytuje se tu žádná super schopnost. Toho jsem se z počátku trošku bál, protože jsem si v prvním díle oblíbil možnost vrátit čas, zvolit jinou možnost odpovědi v dialogu a až po porovnání následků či reakcí ostatních postav se pak definitivně rozhodnout, jak v dané situaci reagovat. Zde nic takového není a je tedy potřeba odpovídat opatrně. Nicméně většina rozhodování zde nemá významnější vliv na to, jakým způsobem se bude děj vyvíjet dál, takže není třeba se nějak přehnaně stresovat.
Příběh je fajn, má sice celkem pomalé tempo, kdy se neděje nic důležitého, ale tyto scény stejně jako v jedničce především budují vztah hráče k hlavním postavám. Především Rachel je napsaná skvěle jako všemi oblíbená studentka a kamarádka, kterou ale někteří skrytě nenávidí. Oblíbená je i u učitelů, ale přitom jí samotné to už začíná lézt krkem a tajně se stává rebelem. Docela by mě zajímalo, jestli by skutečně s Chloe utekla, pokud by se nestalo to, co se stalo.
Opět se vývojářům dařilo budovat emoce, kdy jsem cítil vztek společně s lítostí k tomu, jak všechno padá Chloe na hlavu. Nevýhodou prequelů je to, že již vlastně vím, jak to s některými postavami dopadne. I tak jsem si užíval každý další střípek ze života Chloe. Trošku mě ale zklamalo finální rozhodnutí, které nemělo až takové fatální následky. Dost se mi pak líbily závěrečné sekvence zachycující následný život Chloe a Rachel a i když jsem věděl, jak to skončí, tak mě ten úplný závěr s vibrujícím telefonem v "bunkru" zase dostal.
Co se dalších scén týče, hodně mě bavila ta v divadle a taky hraní hry na hrdiny ve stylu Dungeons and Dragons. Líbí se mi i nová konverzační minihra, kde je potřeba správně odpovídat, aby Chloe přesvědčila jinou osobu provést potřebnou činnost či něco vyzradit.
Graficky hra vypadá prakticky stejně jako první díl. Hudební výběr se také povedl. Došlo však ke změnám v dabingovém obsazení, na trochu jiné hlasy jsem si však rychle zvykl.
S postavami jsem se hodně sžil a i po dohrání hry nad příběhem hodně přemýšlím, opět na mě udělal velký dojem.
