Po jejich poslední hře The Past Within, se Rusty Lake vrátili zpět k singleplayeru a mé srdce zaplesalo. Jejich prozatím první co-op hru jsem vynechala, a trpělivě si počkala právě na vydání Underground Blossom. Zde jsme zase v těch starých, vyšlapaných kolejích, které ale fungují a jsou stále parádní.
Příběh a atmosféra hry jsou opět skvělé, hororové prvky jsou tak akorát pro strašpytla jako jsem já. Opět je tu pár momentů, které vyžadovaly škubnutí, ale nic, co by se nedalo přežít. Hádanky opět navazovaly, žádné moc těžké místo tu asi ani nebylo, nikde jsem se vyloženě nezasekla. Hra ale stále vyžaduje nějaké to zapojení mozkových buněk, takže tu nenastává ani frustrace ani nuda.
Po dohrání všech her, až na tu výše zmíněnou, od tohoto studia, se už v jejich tvorbě opravdu cítím jako doma a vesele tyto celkem krátké, ale výživné point-and-click adventury chválím a doporučuji, kde můžu.
Příběh a atmosféra hry jsou opět skvělé, hororové prvky jsou tak akorát pro strašpytla jako jsem já. Opět je tu pár momentů, které vyžadovaly škubnutí, ale nic, co by se nedalo přežít. Hádanky opět navazovaly, žádné moc těžké místo tu asi ani nebylo, nikde jsem se vyloženě nezasekla. Hra ale stále vyžaduje nějaké to zapojení mozkových buněk, takže tu nenastává ani frustrace ani nuda.
Po dohrání všech her, až na tu výše zmíněnou, od tohoto studia, se už v jejich tvorbě opravdu cítím jako doma a vesele tyto celkem krátké, ale výživné point-and-click adventury chválím a doporučuji, kde můžu.
