Nejsem moc zběhlý v historii, o Mata Hari jsem věděl akorát to, že byla během první světové války dvojitou špionkou. Videoherní zpracování není samozřejmě žádným přesným dokumentem, i tak jsem se těšil, co se o této historické postavě případně dozvím.
Příběh je zajímavý, minimálně v první polovině hry, kdy se Mata Hari postupně sbližuje s různými vlivnými lidmi a získává od nich informace. I když mi přišlo, že je získává až podezřele snadno. Z historických pramenů jsem věděl, že skutečná Mata Hari byla nakonec popravena, proto mě celkem překvapil happy-end v závěru, kdy byla její smrt jen fingovaná a ona žila dál.
U adventur mám rád, když jsou v nich přítomný mezihry a zde jich je celkem dost. Ta nejčastější - tancování - je ale celkem nudná, zvláště pak hledání inspirací různě po lokacích. Jednou jsem tu inspiraci hledal asi čtvrt hodiny. Zbytek je celkem fajn. Dost mě bavila ta s cestováním mezi městy. S pozdější potřebou častějšího cestování jsem byl ale celkem rád, že se vždy zpřístupnila i možnost rychlého přesunu bez minihry.
Během hraní jsem však narazil i na řadu nesmyslů a příběhových děr. Například je potřeba odposlechnout telefonní hovor v Madridu, jenže Mata neví, jak na to. Tak odcestuje do Monaka se to naučit a následně se přes Berlín vrátí zase do Madridu. A kupodivu, ten potřebný hovor stále probíhá. Stejně tak je divné, že když je Mata v Paříží a potřebuje někomu v tomto městě zavolat, tak musí odcestovat do Berlína, kde je jediný přístupný telefon.
Vzhled jednotlivých lokací vypadá celkem fajn, hlavně Paříž. Akorát mi to přišlo celé takové statické. Plus si myslím, že by nebylo na škodu, kdyby zde bylo více lokalit. Je fajn, že je možné se v rámci obrazovky přesouvat na dvojklik, bohužel to ale nefunguje i pro východ z obrazovky. Tam musí Mata vždy dojít. Ze začátku jsem pak celkem bojoval i s volbou témat k rozhovoru, ale časem jsem si zvykl. Jsem rád, že je zde přítomna funkce zvýraznění interaktivních předmětu. I díky ní jsem tak naštěstí neměl moc záseků.
Celkově považuji tuto adventuru za mírný podprůměr. Délka je spíše kratší, ale to lze vzít i jako klad, protože to aspoň rychle uteče.
Příběh je zajímavý, minimálně v první polovině hry, kdy se Mata Hari postupně sbližuje s různými vlivnými lidmi a získává od nich informace. I když mi přišlo, že je získává až podezřele snadno. Z historických pramenů jsem věděl, že skutečná Mata Hari byla nakonec popravena, proto mě celkem překvapil happy-end v závěru, kdy byla její smrt jen fingovaná a ona žila dál.
U adventur mám rád, když jsou v nich přítomný mezihry a zde jich je celkem dost. Ta nejčastější - tancování - je ale celkem nudná, zvláště pak hledání inspirací různě po lokacích. Jednou jsem tu inspiraci hledal asi čtvrt hodiny. Zbytek je celkem fajn. Dost mě bavila ta s cestováním mezi městy. S pozdější potřebou častějšího cestování jsem byl ale celkem rád, že se vždy zpřístupnila i možnost rychlého přesunu bez minihry.
Během hraní jsem však narazil i na řadu nesmyslů a příběhových děr. Například je potřeba odposlechnout telefonní hovor v Madridu, jenže Mata neví, jak na to. Tak odcestuje do Monaka se to naučit a následně se přes Berlín vrátí zase do Madridu. A kupodivu, ten potřebný hovor stále probíhá. Stejně tak je divné, že když je Mata v Paříží a potřebuje někomu v tomto městě zavolat, tak musí odcestovat do Berlína, kde je jediný přístupný telefon.
Vzhled jednotlivých lokací vypadá celkem fajn, hlavně Paříž. Akorát mi to přišlo celé takové statické. Plus si myslím, že by nebylo na škodu, kdyby zde bylo více lokalit. Je fajn, že je možné se v rámci obrazovky přesouvat na dvojklik, bohužel to ale nefunguje i pro východ z obrazovky. Tam musí Mata vždy dojít. Ze začátku jsem pak celkem bojoval i s volbou témat k rozhovoru, ale časem jsem si zvykl. Jsem rád, že je zde přítomna funkce zvýraznění interaktivních předmětu. I díky ní jsem tak naštěstí neměl moc záseků.
Celkově považuji tuto adventuru za mírný podprůměr. Délka je spíše kratší, ale to lze vzít i jako klad, protože to aspoň rychle uteče.
