No teda, co jsem to sakra hrál? :) Doteď nevím, jestli to je tak geniální, nebo tak divný, asi nejspíš oboje. Se žánrem vizuálních románů nemám žádné zkušenosti a ne že bych si zkusil nějakou japonskou klasiku, já si radši pustil české "zvířátkové omalovánky".

Hra je směsicí jakés takés reality, ale celému městečku vládnou hlavně různí zvířecí hrdinové. Sám Zbyšek Claus je synem samotného Santy a je Delfín s kloboukem, ale potkal jsem i pandu, lva, krokodýla a další zoo osazenstvo. Vtipné bylo, že jsem první den nakráčel ke Zbyškovi do kanceláře, zajeli jsme na místo činu a on se mě zeptal, co hodlám dělat, jedna z možností byla jít do kina, tak jsem šel :) A tak jsem to dělal každý den a viděl plno filmů. Seznámil jsem se s filmovou fanynkou krokodýlicí Laurou a ta vymyslela, že natočíme film o Zbyškovi a jeho profesi. Když jsem se u něj po víc jak týdnu objevil, tak mi sdělil, že jsem se dlouho neukázal, že si myslel, že budu pracovat víc :) No nějak jsme splácali film a ten na filmové soutěži neuspěl a to bylo vše. No není to skvělá hra?

Hru jsem tak projel ještě jednou a už tedy do práce za Zbyškem chodil. Stějně to ale bylo dost ulítlé vyšetřování. Je skvělé, že hra sice nenabízí nějakou velkou hráčskou invenci, ale příběh se větví a až do posledních dnů není jasné, jak to všechno skončí. V tomhle je to opravdu promakané. Ale na hraní je stejně potřeba jistá psychická odolnost, takže jestli si někdy zahraju Asistent detektiva Zbyška 2: Vražda v Orion Expresu, tak to bude zase za pár let, až se mi obnoví odumřelá mozková kůra :)