Je to zelené, hnědé a žluté a dělá to "brbrbrbrbr!", co to je? Přece Picard, Ripleyová a Jones, když spadnou do jámy! Hahahahaha... ehm. Pardon.
Krkal je logicko-akční hra, ve které budete potřebovat jak rychlé prsty, tak mozkové závity - některé úrovně jsou čistě akční, některé čistě logické, ale většinou v sobě kombinují obojí.
Oproti předchozím verzím je ta nejaktuálnější (2.5.) značně vylepšená. Tak především je tu příběh, který jednotlivé úrovně jakž takž drží pohromadě. Jak to ale celé s Labyrintem a Proteany dopadne se ale já osobně asi nikdy nedozvím, protože poslední tři úrovně prostě nevyřeším, ani kdybych se na hlavu stavěl. I přesto, že jsem před několika lety komunikoval s autorem hry, který mi radil, jak některé úrovně zdolat (Skákavá stěna!!!) :)
Dále jsou na začátku každé úrovně užitečné rady a tipy, které občas opravdu přijdou vhod (např. že značky se musí sebrat speciální klávesou atd). Pak je tu více savepointů (které se občas objeví, když něco uděláte, takže je to znak toho, že postupujete správě) a několik zcela nových úrovní. Taky už musíte úrovně nejdříve splnit, aby se vám zpřístupnily následující tři a nejde zkusit každou úroveň hned od začátku.
Autorům nemůžu upřít dosti zlomyslný smysl pro humor, který se odráží v level-designu, např. když občas seberete příliš snadno sebratelný klíč, zjistíte, že jste si tím zavřeli cestu dál (občas až na konci úrovně :)) apod.
A hudba... ta skvělá hudba! Jejímu autorovi, Janu Frolíkovi, tímto skládám hlubokou poklonu.
Na Krkala mám hrozně krásné vzpomínky, poprvé jsem ho hrál v době, kdy jsem se teprve učil kostrbaté ovládání prvního Gothica. Od té doby je to ale jedna z her, kterou mám na PC nainstalovanou imrvére a rád se k ní čas od času vracím. Hlavně proto, že vždycky řešení některých zapeklitých úrovní zapomenu, takže pak můžu mít znovu radost, když se mi je podaří opět rozlosknout...
Přijde mi hrozná škoda, že je zde na DH tak opomenutý. Proto vám ho takto před Vánoci (kdy by člověk měl na paření mít teoreticky víc času) vřele doporučuju!
Krkal je logicko-akční hra, ve které budete potřebovat jak rychlé prsty, tak mozkové závity - některé úrovně jsou čistě akční, některé čistě logické, ale většinou v sobě kombinují obojí.
Oproti předchozím verzím je ta nejaktuálnější (2.5.) značně vylepšená. Tak především je tu příběh, který jednotlivé úrovně jakž takž drží pohromadě. Jak to ale celé s Labyrintem a Proteany dopadne se ale já osobně asi nikdy nedozvím, protože poslední tři úrovně prostě nevyřeším, ani kdybych se na hlavu stavěl. I přesto, že jsem před několika lety komunikoval s autorem hry, který mi radil, jak některé úrovně zdolat (Skákavá stěna!!!) :)
Dále jsou na začátku každé úrovně užitečné rady a tipy, které občas opravdu přijdou vhod (např. že značky se musí sebrat speciální klávesou atd). Pak je tu více savepointů (které se občas objeví, když něco uděláte, takže je to znak toho, že postupujete správě) a několik zcela nových úrovní. Taky už musíte úrovně nejdříve splnit, aby se vám zpřístupnily následující tři a nejde zkusit každou úroveň hned od začátku.
Autorům nemůžu upřít dosti zlomyslný smysl pro humor, který se odráží v level-designu, např. když občas seberete příliš snadno sebratelný klíč, zjistíte, že jste si tím zavřeli cestu dál (občas až na konci úrovně :)) apod.
A hudba... ta skvělá hudba! Jejímu autorovi, Janu Frolíkovi, tímto skládám hlubokou poklonu.
Na Krkala mám hrozně krásné vzpomínky, poprvé jsem ho hrál v době, kdy jsem se teprve učil kostrbaté ovládání prvního Gothica. Od té doby je to ale jedna z her, kterou mám na PC nainstalovanou imrvére a rád se k ní čas od času vracím. Hlavně proto, že vždycky řešení některých zapeklitých úrovní zapomenu, takže pak můžu mít znovu radost, když se mi je podaří opět rozlosknout...
Přijde mi hrozná škoda, že je zde na DH tak opomenutý. Proto vám ho takto před Vánoci (kdy by člověk měl na paření mít teoreticky víc času) vřele doporučuju!
Pro: Roztomilá grafika, jednoduché ovládání, snadné pochopení principů hry, hudba, hratelnost