Moje absolutní srdcovka. K AC sérii jsem se dostala pěkně postupně od Altaira, přes Ezia k dalším hrám. Kdysi mě naprosto uchvátilo AC II, které jsem odehrála nevímkolikrát, ale musím říct, že Black Flag je moje nejmilovanější hra ze série AC. Edward je za mě absolutně nejlepší asasín, z toho prostého důvodu, že narozdíl od těch ostatních (se kterými jsem se zatím setkala, nemám odehrané všechny AC hry) není tak frigidně kladný hrdina, který se rovnou stane členem řádu. Vidím tu největší vývoj postavy, a to já ráda. OST jsem slyšela milionkrát, a celou hru znám dost nazpaměť. Jsem si vědomá vad týhle hry, která obecně odráží problémy se sérií AC, nicméně I don't care. Nijak tu nepociťuju otravnost repetitivnosti, nevadí mi, že občas s postavou vrazím do zdi, ač jsem chtěla běžet jinam, nevadí mi, že grafika stárne. Jsem trochu zaslepená, pro mě to pořád vypadá stejně nádherně a realisticky jako v roce 2013, příběh mě vždycky chytne za srdce a na konci vždycky dojetím brečím. Black Flag budu mít asi vždycky rozehraný a až ho dohraju, tak ho budu hrát znovu. Paradoxně bych to neoznačila za svoji nejoblíbenější hru, ale je vysoko a narozdíl od her, který bych skutečně označila za svoje nejoblíbenější (TLoU, RDR2, Uncharted) budu hrát Black Flag dokola a dokola a dokola a dokola...a pak ještě aspoň osmkrát.

I dreamed a dream the other night
Lowlands, lowlands away me John
My love she came, dressed all in white
Lowlands away