Katamari je další z PlayStation sérií o kterých vím, ale nehrál jsem je osobně. Popis této hry zní dost bláznivě a na první pohled není moc jasné co na tom koho baví. Hned při prvním spuštění mě ovšem zaujala chytlavá hudba, která se k netradiční hře hodí a její melodie vám zůstanou v hlavě na dlouho. Samotné hraní nejdříve trochu drhne, protože ovládání je dost neobvyklé. Původně jsem myslel, že půjde o hlavní zápor, ale netrvá dlouho a přejde vám do krve. Ve třetí úrovni tak už ani nemáte pocit něčeho nešikovného s se svým zvětšujícím se Katamari provádíte čím dál efektnější manévry. Dostat ovládání do ruky je potřeba, protože jednotlivé úrovně mají časový limit, který sice není nijak přísný, ale dlouhé zdržování také nedovolí. První dvě tři úrovně vypadala obtížnost na hraně, ale postupně jsem se do toho dostal a nebyl problém ani pátrat po skrytých dárcích. Časomíra je trochu zrádná. Vypadá nebezpečně, když ve třech čtvrtinách máte sotva poloviční velikost, ale jak se nabalují stále větší objekty, tak se zvětšování dostatečně zrychluje a na konci zbývá ještě čas.

Vyzvednutí dárků byl ale občas problém. Moc se mi nedařilo skákání a navíc několikrát jsem sebraný dárek zřejmě ztratil a musel tak úroveň opakovat. Mimo základních úrovní, ve kterých dosahujete určené velikosti, je přítomno i pár speciálních, ve kterých jsou pravidla různá. Od sběru konkrétních předmětů po asi nejproblematičtější vyhýbání se. S Katamari o průměru více než pět metrů je opravdu snadné omylem sebrat miniaturní figurku medvěda. Druhá polovina hry je zábavnější, přece jenom nabalování aut nebo domů je mnohem neobvyklejší. Po dokončení je možné některé úrovně hrát bez časového limitu a vyřádit se dle libosti. Grafika je i ve vylepšené Reroll verzi spíše jednoduší, ale k povaze hry se hodí. Příběh je šílenost sama o sobě, ale jako rozptýlení mezi úkoly pobaví. Celkově mě hra potěšila a jsem moc rád, že na sérii konečně došlo. Do dalšího dílu se hned nepohrnu, ale v budoucnu si rád ještě zakoulím.