Pro mě osobně měla tato generace Assassínů nejsympatičnější parkour a soubojový systém. Volný běh je možné vykonat držením jednoho tlačítka a kombinací dvou tlačítek seskočit na zem - jednoduše funkční. Souboje mají mnohem víc vrstev než třeba bezduché Odyssey. Animace při útoku zbraněmi nebo při vykonání finálního úderu jsou stále pohledné, což je u Assassínů asi taková jistota.
Hrozně mile mě překvapilo, že sadu pohybů a útoků mají zbraně, které nemůže Edward nosit u sebe. Dokončující kombíčko má třeba mušketa či dvouruční sekyra a ty se dají vypůjčit jen od mrtvých nepřátel. Stejně tak jsem byl potěšen tím, že je možné dvojím kliknutím tlačítka pro odhození nepřítele jej shodit na zem - souboje se surovci byly najednou lehčí. Nebo že je možné při proti útoku použít pistol pro efektní zabití.
Co mě ale vůbec nepřekvapilo, jsou námořní bitvy a jak jsou pořád sakra zábavné. Už od prvních chvil když je Kavka nevylepšená loď. Bál jsem, že mě přepadávání lodí a nutnost je vydrancovat přestane rychle bavit a nebylo tomu tak. Měl jsem klidně herní seance kdy jsem dvě hodiny jen jezdil po moři a přepadával všechny lodě, které jsem potkal. Vůbec se nedivím, že někoho napadlo z toho udělat vlastní hru (hehe).
Kenwayova flotila je další menší vrstva mořského řádění navíc. Sice je to jen o naklikávání úkolů pro zkonfiskované lodě, ale starat se o tenhle strategický mechanismus je super způsob, jak si zajistit pasivní příjem. Uvítal bych ale možnost přeskočit bitvy lodí jako to nabízel Rogue.
Potěšilo mě, jak je Black Flag stále zábavná hra. Jak je propracovaná a nesnaží se házet klacky pod nohy. Jak nabízí nové aktivity či nástroje po několika hodinách hraní. Všechno ve hře má své místo a když se člověk rozhodne vše využívat, má postaráno o čistou zábavu. Jde z ní cítit, že do ní někdo dal to srdíčko. Takový AC Origins předešlé generace. Během let nehraní tohoto skvostu jsem dokonce zapomněl na spousty jeho herních mechanismů. Tenhle průchod pro mě byl jako znovuobjevní Ameriky. Nečekal jsem, že mě dobrodružství Edwarda Kenwaye takhle jednoduše zaháčkuje na několik desítek hodin pirátského řádění.
Hrozně mile mě překvapilo, že sadu pohybů a útoků mají zbraně, které nemůže Edward nosit u sebe. Dokončující kombíčko má třeba mušketa či dvouruční sekyra a ty se dají vypůjčit jen od mrtvých nepřátel. Stejně tak jsem byl potěšen tím, že je možné dvojím kliknutím tlačítka pro odhození nepřítele jej shodit na zem - souboje se surovci byly najednou lehčí. Nebo že je možné při proti útoku použít pistol pro efektní zabití.
Co mě ale vůbec nepřekvapilo, jsou námořní bitvy a jak jsou pořád sakra zábavné. Už od prvních chvil když je Kavka nevylepšená loď. Bál jsem, že mě přepadávání lodí a nutnost je vydrancovat přestane rychle bavit a nebylo tomu tak. Měl jsem klidně herní seance kdy jsem dvě hodiny jen jezdil po moři a přepadával všechny lodě, které jsem potkal. Vůbec se nedivím, že někoho napadlo z toho udělat vlastní hru (hehe).
Kenwayova flotila je další menší vrstva mořského řádění navíc. Sice je to jen o naklikávání úkolů pro zkonfiskované lodě, ale starat se o tenhle strategický mechanismus je super způsob, jak si zajistit pasivní příjem. Uvítal bych ale možnost přeskočit bitvy lodí jako to nabízel Rogue.
Potěšilo mě, jak je Black Flag stále zábavná hra. Jak je propracovaná a nesnaží se házet klacky pod nohy. Jak nabízí nové aktivity či nástroje po několika hodinách hraní. Všechno ve hře má své místo a když se člověk rozhodne vše využívat, má postaráno o čistou zábavu. Jde z ní cítit, že do ní někdo dal to srdíčko. Takový AC Origins předešlé generace. Během let nehraní tohoto skvostu jsem dokonce zapomněl na spousty jeho herních mechanismů. Tenhle průchod pro mě byl jako znovuobjevní Ameriky. Nečekal jsem, že mě dobrodružství Edwarda Kenwaye takhle jednoduše zaháčkuje na několik desítek hodin pirátského řádění.
Counter-Strike 2
Pro: linka v přítomnosti tolik nevyrušovala při hraní
Proti: vlastně se nehraje za opravdového asasína, sledovací mise