I když tvorbu Amanita Design sleduji tak s konkrétními tituly nemám mnoho zkušeností. Kromě kratičkého prvního Samorostu a Botaniculy, kterou jsem hrál asi před devíti lety jsem se až doteď k ničemu dalšímu nedostal. Creaks toto zlomily hlavně díky tomu že vyšly ve fyzické podobě v rámci Xzone edice, které si v poslední době vždy rád koupím. A protože když už si nějakou hru koupím fyzicky tak je mi hloupé ji jen nechat další 4 roky v knihovně jsem se do hraní Creaks pustil skoro ihned po koupi.

Co vám učaruje hned na první pohled, stejně jako každá hra od Amanity je vizuál ihned následovaný hudbou. Grafika je osobitá a i když vykresluje místy ne úplně přívětivý svět, stejně dokáže být krásná a roztomilá. A po celou dobu je doprovázena velmi příjemným soundtrackem od Hidden Orchestra. Nemůžu sice tvrdit že by mi některá z melodií uvízla v hlavě, ale po celou dobu hraní je hudební podkres příjemný a i když se zrovna na některé z obrazovek zaseknete na delší dobu tak nikdy nezačne být vtíravý nebo otravný a pořád skvěle dokresluje atmosféru.

A tím se dostávám k samotné hratelnosti, jedná se o logickou plošinovku, kde postupujete mezi jednotlivými obrazovkami a vždy si musíte najít cestu dál ať pomocí různých páček a tlačítek, která ovládají dveře nebo mosty. A nebo využitím monster, která se zde vyskytují a která, pokud na ně posvítíte doslova zdřevění. Hra postupně po celou dobu odhaluje nové mechaniky a monstra, takže se nezačnete nudit a většina obrazovek představuje přiměřenou výzvu, kterou vždy po nějaké kratší době dokážete vyřešit. Ale lhal bych, kdybych tvrdil že jsem se nikdy nezasekl, nebo že jsem se jednou či dvakrát nakonec nepodíval na internet na řešení dané obrazovky. Většinou jsem se pak ale chytal za hlavu, když jsem viděl jak na mě řešení celou tu dobu křičelo z monitoru a já ho ne a ne vidět.

Největším překvapením pro mne ale byl příběh. U tohoto žánru jsem očekával že bude hrát spíš až druhé housle, ale tak tomu u Creaks ani náhodou není. Příběh studenta, který se jedné dlouhé noci plné učení propadne do zvláštního světa vás vtáhne a i (skoro) bez jediného slova je úžasně vyprávěn a některé postavy vám během těch pár hodin dokážou přirůst k srdci. Poslední co chci zmínit, je poskládání jednotlivých obrazovek. Nevím jestli to nebyl jen můj pocit, ale při pohledu na mapu celého světa to na mě působilo jako kdyby na sebe všechny perfektně navazovaly a byly poskládané tak, že kdyby byly vedle sebe na jednom velkém monitoru tak by do sebe perfektně zapadly a přesně kopírovali zmenšenou mapu světa, jakou vidíte v menu.

Pokud by jste tedy chtěli strávit pár večerů s opravdu krásnou hrou a trochu u toho potrápit mozkové závity jsou Creaks jednoznačná volba.