Neskutečně potěšující výlet do druhoválečné Itálie, ve kterém asi tak nějak tušíme, že předepsaný příběh bude hrát vedlejší roli, ale o to víc je hráčský zážitek utvářen drobnými spontánními epizodami typu "zdrhám přes půlku mapy dvaceti naštvaným náckům a dochází mi munice". Audiovizuální zpracování je příjemné, u zvuku obzvlášť potěší možnost se podle něj v různých situacích poměrně spolehlivě orientovat.

Celkem se hra skládá z menšího množství misí, ovšem s obrovskou rozlohou (a variabilitou) jednotlivých map a naprostou otevřeností a nepřebernou možností různých postupů. Tady leží jeden ze stěžejních plusů - napínavá svoboda. Hra vás nijak neomezuje, kudy a kam se vydáte, ale výzva zosobněná přítomnými nepřáteli vás celkem přirozeně nutí vymýšlet nejlvýhodnější a nejbezpečnější cestu a tak zůstávat neustále ve střehu.

Hratelnost celkově stojí na možnosti dost přesně odhadovat rizikovost svých akcí a v každé chvíli tak tušíte, jak velký poprask váš výstřel způsobí. Samozřejmě není nouze o nepřijemná překvapení, ale nemáte při nich pocit, že vás hra nějak podvedla - prostě jste něco nebo někoho přehlédli. Gunplay pozvedá vysoko nad průměr jednak pestrá nabídka zbraní (osobně jsem ocenil přítomnost sten gunu), jednak robustní systém zaměřování ostřelovačské pušky, který snad každému hráči dokáže propůjčit pocit, že je elitním sniperem. Stealth funguje velmi přátelsky a jeho užívání narozdíl od jiných her působí přirozeně a nepoškozuje herní tempo.

V rozpacích zůstávám z hlavního příběhu, který spojuje jednotlivé mise a působí nadbytečně a občas na sílu posouvá některé postavy do pozice naprostých hlupáků. Zejména u závěrečného záporáckého monologu jsem se cítil opravdu trapně. Dejte to prosím pryč, hře to nijak neprospívá a skvěle napínavá je i bez přepálených skriptovaných scén.