Jako poslední hru ze série Disney Afternoon Collection jsem si nechal Darkwing Ducka, z něhož jsem jako dítě pár dílů viděl nejspíš v legendární Veze nebo Magionu, ale který mi utkvěl v paměti ze všech nejméně.
Při prvním hraní mnou procházely myšlenky ve stylu: "To jsem si myslel, že po dokončení TaleSpin mám to nejhorší za sebou". Vyšší obtížnost hraní je zde dána tím, že především i na některé běžné nepřátele je potřeba vymyslet vhodnou taktiku a často také nejsou na jeden zásah zbraní. Nejvíce mě pak štvaly želvy a ty super rychlé veverky.
A taky jsem měl trochu problémy s ovládáním. Opravdu dlouho jsem si totiž zvykal na seskakování z plošinek dolů, kdy je potřeba se sklonit, stisknout tlačítko skoku a následně jen znovu zmáčknout tlačítko dolů, ale bez skoku. V rychlé sekvenci jsem tak často chyboval a místo seskoku dolů jsem vyskočil zase zpátky nahoru. Ve výsledku jsem tak slušně trpěl hned u prvního bossfightu, kde se skákání až nahoru trestá ztrátou života. Ve výsledku jsem při prvním průchodu hrou držel ten rewind skoro pořád.
Určitě musím pochválit boss fighty, které se mi tu líbily asi nejvíce ze všech šesti her v kolekci. Až na jednu výjimku mi každý z nich dělal problémy a trvalo nějakou dobu, než jsem přišel na tu správnou taktiku. Finální boss fight, respektive jeho první fáze, tomu pak dal korunu. Dále mi ještě slušně hrál na nervy Liquidator v kanálech a Bushroot v džungli.
Stejně jako u ostatních her z kolekce jsem se po prvním dohrání vrhnul i na herní mody. Dokončení Boss Rush bylo jen otázkou času. Naopak Time Attack bylo takové menší peklíčko, kdy jsem v některých úrovních měl velké problémy se vůbec dostat k bossovi. Nejhorší to pak bylo v kanálech, ve finální misi a hlavně v džungli. Než jsem pochopil, že je vhodnější se naučit kolem některých nepřátel jen proběhnout, ztratil jsem spoustu životů. Mod jsem dokončil jen díky tomu, že tato hra nejspíš jako jediná umožňuje v Time Attack po dojití životů neomezeně opakovat celou úroveň, jinak bych to nejspíš hrál ještě i dnes.
I když jsem měl ze hry zpočátku hrůzu, po čase mě začala hodně bavit a přestože jsem na ni často nadával, hraní jsem si užíval.
Při prvním hraní mnou procházely myšlenky ve stylu: "To jsem si myslel, že po dokončení TaleSpin mám to nejhorší za sebou". Vyšší obtížnost hraní je zde dána tím, že především i na některé běžné nepřátele je potřeba vymyslet vhodnou taktiku a často také nejsou na jeden zásah zbraní. Nejvíce mě pak štvaly želvy a ty super rychlé veverky.
A taky jsem měl trochu problémy s ovládáním. Opravdu dlouho jsem si totiž zvykal na seskakování z plošinek dolů, kdy je potřeba se sklonit, stisknout tlačítko skoku a následně jen znovu zmáčknout tlačítko dolů, ale bez skoku. V rychlé sekvenci jsem tak často chyboval a místo seskoku dolů jsem vyskočil zase zpátky nahoru. Ve výsledku jsem tak slušně trpěl hned u prvního bossfightu, kde se skákání až nahoru trestá ztrátou života. Ve výsledku jsem při prvním průchodu hrou držel ten rewind skoro pořád.
Určitě musím pochválit boss fighty, které se mi tu líbily asi nejvíce ze všech šesti her v kolekci. Až na jednu výjimku mi každý z nich dělal problémy a trvalo nějakou dobu, než jsem přišel na tu správnou taktiku. Finální boss fight, respektive jeho první fáze, tomu pak dal korunu. Dále mi ještě slušně hrál na nervy Liquidator v kanálech a Bushroot v džungli.
Stejně jako u ostatních her z kolekce jsem se po prvním dohrání vrhnul i na herní mody. Dokončení Boss Rush bylo jen otázkou času. Naopak Time Attack bylo takové menší peklíčko, kdy jsem v některých úrovních měl velké problémy se vůbec dostat k bossovi. Nejhorší to pak bylo v kanálech, ve finální misi a hlavně v džungli. Než jsem pochopil, že je vhodnější se naučit kolem některých nepřátel jen proběhnout, ztratil jsem spoustu životů. Mod jsem dokončil jen díky tomu, že tato hra nejspíš jako jediná umožňuje v Time Attack po dojití životů neomezeně opakovat celou úroveň, jinak bych to nejspíš hrál ještě i dnes.
I když jsem měl ze hry zpočátku hrůzu, po čase mě začala hodně bavit a přestože jsem na ni často nadával, hraní jsem si užíval.
