S mytologií si už Ubisoft zahrával v základní hře, byť to bylo jen okrajově. O to víc jsem byl zvědavý na Zkázu Atlantidy, kde měla být mytologie přímo tím hlavním.
Hned v první epizodě zavítáme na elysejská pole, kde se setkáme s místní vládkyní Persefónou. Ta však není tak nápomocná, jak by se dalo čekat a je tedy nutné pro postup použít sílu (a to bez ohledu na to jakou cestu zvolíte). A o tom je vlastně celá epizoda. Napadáte pevnosti, rabujete zásoby, ničíte sochy, zkrátka děláte vše pro to, aby jste oslabili vliv svého protivníka a nakonec ho mohli vtáhnout do rozhodující bitvy, stejně jako v základní hře. Problém je ten, že to nefunguje stejně dobře a časem jsem se začal nudit.
Příběh je docela prostý a ničím výjimečným nepřekvapí. Většina úkolů se týká nadcházejícího střetu, nebo získávání spojenců. Mezi moje nejoblíbenější se určitě řadí série úkolů s Leonidasem, během kterých musíte udělati pár zajímavých rozhodnutí. Úkoly můžete plnit pro několik různých stran, ale to ve výsledku nemá vůbec žádný vliv.
Pokud jde o protivníky, tak přibilo pár zajímavých kousků. Prvním jsou vojáci Isu, kteří mají stejné třídy jako běžní nepřátelé. Rozdíl je ale ten, že mají pár nových schopností, které je činí v otevřeném boji mnohem nebezpečnějšími. Další, ti zajímavější jsou kolosové. Na první pohled nehybné sochy, které na vás nijak nereagují, tedy až do chvíle, než někoho v jejich přítomnosti napadnete. Je to zajímavý prvek, který přidává něco nového a podporuje používání kradmého postupu.
Ještě určitě stojí za zmínku i vizuální stránka, která je úchvatná. Rozsáhlá květinová pole, vodopády, hory. Stačí jediný pohled a víte, že jste se dostali do ráje.
Hned v první epizodě zavítáme na elysejská pole, kde se setkáme s místní vládkyní Persefónou. Ta však není tak nápomocná, jak by se dalo čekat a je tedy nutné pro postup použít sílu (a to bez ohledu na to jakou cestu zvolíte). A o tom je vlastně celá epizoda. Napadáte pevnosti, rabujete zásoby, ničíte sochy, zkrátka děláte vše pro to, aby jste oslabili vliv svého protivníka a nakonec ho mohli vtáhnout do rozhodující bitvy, stejně jako v základní hře. Problém je ten, že to nefunguje stejně dobře a časem jsem se začal nudit.
Příběh je docela prostý a ničím výjimečným nepřekvapí. Většina úkolů se týká nadcházejícího střetu, nebo získávání spojenců. Mezi moje nejoblíbenější se určitě řadí série úkolů s Leonidasem, během kterých musíte udělati pár zajímavých rozhodnutí. Úkoly můžete plnit pro několik různých stran, ale to ve výsledku nemá vůbec žádný vliv.
Pokud jde o protivníky, tak přibilo pár zajímavých kousků. Prvním jsou vojáci Isu, kteří mají stejné třídy jako běžní nepřátelé. Rozdíl je ale ten, že mají pár nových schopností, které je činí v otevřeném boji mnohem nebezpečnějšími. Další, ti zajímavější jsou kolosové. Na první pohled nehybné sochy, které na vás nijak nereagují, tedy až do chvíle, než někoho v jejich přítomnosti napadnete. Je to zajímavý prvek, který přidává něco nového a podporuje používání kradmého postupu.
Ještě určitě stojí za zmínku i vizuální stránka, která je úchvatná. Rozsáhlá květinová pole, vodopády, hory. Stačí jediný pohled a víte, že jste se dostali do ráje.
Eternights