Po komorní a tajemné představovací jedničce přichází nabušenější pokračování, kde již válka zuří naplno. Hraje se to ale stejně dobře, hráč je posílán z akce do akce a odvíjí se i jednoduchý příběh, který poodhaluje něco málo nejen o jednotce Delta, ale především o tajemných Locustech a jejich královně.

Opět jsem se náramně bavil. Tahle série právem patří na vrchol žebříčku cover-based akcí a i navzdory určitému stáří je i dnes druhý Gears of War parádně hratelný. Nijak sice nevybočuje z klasického lineárního konceptu konzolovité akční střílečky, ale oproti prvnímu dílu se snaží hratelnost více obzvláštnit a slušnou porci herní doby jsem strávil v různých vozidlech - nejen těch lidských. Lokace jsou povětšinou klasická skládačka futuristických lehce do steampunku laděných polozničených měst a podzemní říše Locustů, ale svou architekturou a na svou dobu nadstandardně dobrou grafikou umí ohromit. A jedno překvapení si tvůrci přeci jen přichystali - misi v útrobách obřího červa považuji za nejlepší úsek celé dvojky.

Nemůžu se ale zbavit pocitu, že bych o universu chtěl vědět daleko více, než hra dokázala poskytnout. I dvojka je na informace o světě Sery poměrně skoupá a původ Locustů odhaluje jen tak v náznacích (i tak ale tuším, kam to směřuje).

Pozn. k technické stránce. Titul jsem odehrál skrze Xbox Cloud Gaming a musím uznat, že se to hrálo lépe, než jsem čekal. Ve 1080p je to rozhodně ostřejší, než kdybych to hrál starém Xboxu 360 + nehledě na stabilních 60 snímků. Byly chvíle, kdy hra trochu zlobila a sypal se obraz (nevím, zda to bylo mým vesnickým přípojením nebo službou samotnou) a drobné záškuby tu a tam jsem cítil po celou dobu hraní, ale jinak jsem velmi překvapen, jak příjemně to skrze cloud běželo. Citlivější hráče nemusí potěšit citelný input lag, kterým prý údajně trpí v cloudu hlavně dvojka, ale ten mi nakonec vyřešila nějaká magie v nastavení herního režimu v telce (a nebo jsem si zvykl, netuším).