Když jsem se chystal na druhý díl Broken Swordu, přemýšlel jsem, zdali po fiasku s Director's cutem jedničky sáhnout po původní verzi a nebo po remasteru. Nakonec jsem se rozhodnul sfouknout obojí, abych si sám udělal obrázek o tom, jak vývojáři vylepšili či zhoršili herní zážitek.
V prvé řadě je nutné se ujistit v tom, že se jedná o remaster, tzn. není zde žádný nový obsah a průběh hry je tak prakticky stejný. Stejný příběh, až na pár maličkostí navlas stejné dialogy i postup. Změnilo se ale herní grafické rozhraní a tak je inventář místo ve spodní liště v samostatné nabídce, na což se dá po chvíli v pohodě zvyknout. Další do očí bijící změnou jsou opět přidané překreslené obličeje mluvících postav. U jedničky DC to bylo spíše na škodu tím, že se na obličejích nepohybovaly rty. To už je zde naštěstí dotažené a celé to tak vypadá o něco lépe. Jen škoda, že mi stejně jako u jedničky přišly trošičku rozmazané detaily obličejů postav ve standardní scéně mimo ty mluvící portréty.
Další změnou remasteru je hráči co nejvíce zjednodušovat život. V prvé řadě je zde deník, kde si můžu zopakovat všechny pro příběh důležité věci. Dále je tu celkem povedená nápověda, která se snaží nejprve skutečně jen napovědět a až teprve poté se zobrazí, co se má pro další postup ve hře přesně udělat. Pro ortodoxní hráče je to možná spíše záporem, ale pro ty, co nebaví při záseku jen tak bloudit a zkoušet všechno na všechno je to vhodná pomůcka.
A to je zhruba vše. Otázkou tak stále zůstává, zdali pro hraní dvojky sáhnout spíše po původní verzi nebo tomto remasteru. V prvé řadě musím říct, že se remaster povedl mnohem víc než Director's cut. Hlavně ty mluvící portréty postav jsou fajn, ale i tak se spíše považuji za retrofila a až budu mít chuť si Broken Sword zahrát zase kompletně znovu, sáhnu spíše po původní verzi. Novým hráčům původní verzí nepolíbeným pak můžu klidně doporučit tento remaster.
(dohráno v roce 2019)
V prvé řadě je nutné se ujistit v tom, že se jedná o remaster, tzn. není zde žádný nový obsah a průběh hry je tak prakticky stejný. Stejný příběh, až na pár maličkostí navlas stejné dialogy i postup. Změnilo se ale herní grafické rozhraní a tak je inventář místo ve spodní liště v samostatné nabídce, na což se dá po chvíli v pohodě zvyknout. Další do očí bijící změnou jsou opět přidané překreslené obličeje mluvících postav. U jedničky DC to bylo spíše na škodu tím, že se na obličejích nepohybovaly rty. To už je zde naštěstí dotažené a celé to tak vypadá o něco lépe. Jen škoda, že mi stejně jako u jedničky přišly trošičku rozmazané detaily obličejů postav ve standardní scéně mimo ty mluvící portréty.
Další změnou remasteru je hráči co nejvíce zjednodušovat život. V prvé řadě je zde deník, kde si můžu zopakovat všechny pro příběh důležité věci. Dále je tu celkem povedená nápověda, která se snaží nejprve skutečně jen napovědět a až teprve poté se zobrazí, co se má pro další postup ve hře přesně udělat. Pro ortodoxní hráče je to možná spíše záporem, ale pro ty, co nebaví při záseku jen tak bloudit a zkoušet všechno na všechno je to vhodná pomůcka.
A to je zhruba vše. Otázkou tak stále zůstává, zdali pro hraní dvojky sáhnout spíše po původní verzi nebo tomto remasteru. V prvé řadě musím říct, že se remaster povedl mnohem víc než Director's cut. Hlavně ty mluvící portréty postav jsou fajn, ale i tak se spíše považuji za retrofila a až budu mít chuť si Broken Sword zahrát zase kompletně znovu, sáhnu spíše po původní verzi. Novým hráčům původní verzí nepolíbeným pak můžu klidně doporučit tento remaster.
(dohráno v roce 2019)
