Něco tady vrže. Na Creaks jsem se ohromně těšila a byla jsem zvědavá, co si z ní odnesu. Nakonec jsem dostala velmi podařenou logickou hru s potemnělou atmosférou s prďáckými minihrami. A díky nim Creaks řadím do herní výzvy.

Jsem milovník temných atmosfér a tady jsem se dočkala parádní nálože. Audiovizuálně skvostná záležitost, zmíněné minihry velmi potěšily a hlavní náplní byly logické hádanky, které dovedou šedou kůru mozkouvou řádně zavařit. K zavaření došlo až postupem hry a stejně tak i k pár zásekům. Ty jsem však nakonec rozchodila a došli jsme tak s hlavním hrdinou ke zdárnému konci.

Ve tmě si náš mozek a fantazie dotváří nejrůznější obrazce. Sem tam se ve stínech něco mihne, tu a tam se v šeru periferně něco zdánlivě pohne, i když vlastně vůbec ne, a když si na to posvítíme, nakonec zjistíme, že to byl jen blbý kus nábytku. A přesně nějak takhle je to i ve hře. Máte před sebou několikapatrový spletitec chodeb, chcete se dostat dál, jenže Vám v tom brání nějaká potvora v temnotě, která Vám stojí v cetě. Na pár místech jsou rozmístěny vypínače a světla, a tak jste schopní buď potvoru kuželem světla pozdržet a nebo si na ni přímo posvítit. A pak vzniká přesně tato situace - kdy je najednou z vrčícího krvelačného čehosi, co připomíná naštvané psisko, komoda s květináčem. A když se nad tím člověk zamyslí, uvědomí si, jak trefný je to vlastně nápad.

Jelikož jsou tyto logické hádanky asi ten nejhlavnější koncept hry a setkáte se s různými provedeními i nápady, nechci toho vyzrazovat víc. Zahrajte si to. Obzvlášť jste-li nadšenci do logických her, temné atmosféry a ještě se u toho rádi audiovizuálně pokocháte. U Creaks si pošmáknete!