Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Jirka • 37 let • archivář • Hradec Králové (ČR - kraj Královéhradecký)

Komentář

Přejít na komentáře

The Moment of Silence

  • PC 60
Hru mi doporučil Jumas, že prý je fajn, což o to, celkem fajn i je, ale asi se mi úplně netrefila do vkusu a mezi adventurami jsem toho moc slabšího nehrál, přesto to byl relativně dobře strávený povánoční čas.

Co na hře musím vypíchnout, jsou videa, ta jsou opravdu krásně udělaná a v době vzniku to musel být téměř filmový zážitek. Musím pochválit i téma hry a dobu ve které se odehrává. A taky se mi líbila jedna postava, hluchý zhulený kytarista, tím ale moje chválení a pozitivno končí.

Problematická je samotná hráčská postava Petera Wrighta, nejenže je naivní a než mu něco dojde, tak se několikrát změní běh dějin, ale nedokázal jsem pochopit, proč se do toho všeho vlastně pouštěl (ano, neměl zrovna vůbec dobré období v životě, a to tedy vůbec), ale to mu stejně v mých očích nedávalo takovou motivaci, aby běhal od čerta k ďáblu a zkoumal, co se stalo s chlapem, kterého viděl snad dvakrát v životě, kdyby aspoň byli kamarádi, nebo tak něco, ale oni si byli vlastně úplně cizí. A ty jeho chaty s divnou přítelkyní, vždyť už po dvou větách bylo vidět, že to nemá žádný smysl a něco na ní nesedí.

Přímo hrozivé je ovládání, nebo spíš pohyb po lokacích, kamera na každém druhém metru udělá veletoč o 90, 180 nebo 270 stupňů a hráč není schopný se pořádně orientovat v prostoru a někam smysluplně jít a to nemluvím o tom, že je možné některá zákoutí s důležitým předmětem právě kvůli tomuhle přehlédnout a běhat všude možně a zkoumat, jak se v ději posunout. Tato hra je vůbec celá o běhání, zvláště v počátku je odemknuto jen několik lokací a je to tak o systému, přijď tam, se všemi pokecej, získej předmět, pak běž zas někam jinam a opakuj to, pak už tolik mluvit nemusíš, ale stejně je nutný tam počtvrtý jít znova. A tak člověk třeba třetinu času stráví "na cestách", to se tedy postupem hrou mírně lepší, ale i tak byly tyhle přesuny spíše nudné a zdlouhavé.

Jedním z hlavních taháků hry by měl být svět relativně blízké budoucnosti, které se asi většina z nás dožije, tedy roku 2044, jestli bude takhle fádní a apatická, to je otázka. Každopádně ve hře je klasický neduh, kterému se asi nelze plně vyvarovat. Jsou tam technologie, které jsou dnes už běžné, nebo běžné brzy budou, ale jsou tam i věci, které se do roku 2044 dozajista nestihnou a kdoví, jestli se to stihne v tomto století - vesmírný výtah. Plno technologií na mě dokonce působilo, že musely být zastaralé už v době vzniku hry, to si jako vážně v roce 2004 mysleli, že budoucí mobily budou tlačítkové a budou vypadat, jak hračky pro děti? Že budou roboti komunikující s lidmi jen hlavou na hydraulickém lízátku? Že se budou používat pořád různá vypálená CD a nebude nějaké jiné lepší médium? No, v tomto ohledu mě prostě nepřesvědčili.

Vtipné bylo i množství nelogičností, či přímo chyb. Bude v budoucnu normální, aby člověk mohl letět dvakrát za den z New Yorku do Portorika a zpět? :) Nebo, aby se dal propašovat živý holub na vesmírnou stanici v kapse? Aby se zabavený deník vrátil sám od sebe zpět do kapsy? Dovolila by bezpečnostní autorita odstřelení půlky Sochy svobody, jen kvůli zbloudilému signálu? Je normální, že člověk nemusí platit a obchodník to přejde a ještě je spokojen? Ta hra má prostě moc trhlin a nedovolila mi, abych se do toho světa vžil a věřil mu.

No, je toho celkem dost, co se mi na hře nepozdávalo. Určitě to nebude žádná moje srdcovka a už si ji nikdy nezahraju, ale měla i pěkné momenty a existují i daleko horší kousky. Konec, tedy hlavně ten "druhý", se mi však líbil a jak se říká, konec dobrý, všechno dobré ;)

Pro: krásná videa, některé scenérie, střípky nápadů, druhý konec

Proti: hlavní postava, pohyb po lokacích, cesty tam a zpět, budoucnost není uvěřitelná, mnoho nelogičností a chyb

+22