Tenhle komentář se nepsal snadno. Dlouho jsem jej promýšlel, několikrát přepisoval. A stále nejsem rozhodnutý, zda hru vychvalovat, nebo se vůči ní vymezit. Na jednu stranu originální svět(y), propracované postavy a stovky drobných detailů, díky kterým máte pocit, že nejde o fantazii, ale živoucí obraz. Na straně druhé, ne snad že bych vyčítal lineárnost, ale pocit, že jsem autorem popostrkován, či snad i trestán, pokud se nechovám podle jeho představ. Je škoda, že neexistuje víc možností než jen absolutně mírumilovná a naprosto násilná cesta.
Deltarune je opravdu skvělá hra a já prošel doslova každý kout. Hra zároveň naprosto geniální a naprosto matoucí. Hra, kdy nevíte, zda vy hrajete hru. Hra hraje vás anebo nikdo nic nehraje a vy jste jen divákem interaktivního filmu, zpestřeného občas jednoduchou logickou „hádankou“ a občasným mačkáním/držením tlačítek.  Ale stejně i teď, když naposledy přepisuji svůj komentář, nevím, zda hru doporučit KAŽDÉMU nebo ne…