Hry od Amanita Design mají obvykle několik společných prvků. Líbivou specifickou grafiku, dobré ozvučení, často beze slov nebo dabingu, jsou jednoduché na pochopení, hraní je tak velmi intuitivní, jsou vtipné a také jsou vhodné pro hraní s dětmi. Hra Creaks toto vše dodržuje s jednou jedinou výjimkou. Atmosféra hry je celkově o něco temnější, hlavní postava při neúspěchu umírá a tím pádem hra není úplně vhodná pro hraní s dětmi, teď samozřejmě myslím s těmi nejmladšími.
Hra je od začátku hodně zajímavá, příběh se klasicky vypráví zcela beze slov pomocí činů a gest jednotlivých postav. Hodně jsem se sžil s tím robůtkem, který mi z nějakého důvodu připomínal menšího Big Daddyho z Bioshocku, což s odstupem času úplně nechápu, když mu není zase tak moc podobný. :) Jeho sežrání monstrem tak na mě působilo dost smutně. O to víc jsem byl překvapený jeho výslednou záchranou, což jsem z důvodu temnějšího pojetí hry tak úplně nečekal. Jinak s příběhem celkově jsem spokojený. Docela se mi líbila závěrečná cesta výtahy nahoru, kde jsem si mohl znovu postupně prohlédnout většinu úrovní, kterými jsem si prošel.
Audiovizuál je klasicky velmi povedený. Líbí se mi, jak ztvárnili jednotlivá "monstra", která se na světle promění v nějakou normální věc. Pochválit také musím animace jednotlivých smrtí. Bohužel ale nejdou přeskakovat, takže když vidím stále stejnou animaci pořád dokola a nemůžu ji přeskočit, tak to celkem zdržuje.
Co se jednotlivých úrovní týče, tak některé z nich vypadají na první pohled hodně složitě, ale obvykle jsem na řešení přišel relativně rychle. Trošku jsem se zapotil jen u několika úrovní těsně před koncem. U těch těžších úrovní jsem ale byl celkem rád, že mají uprostřed checkpoint. Bavily mě i minihry v hracích automatech, je to příjemné zpestření mezi úrovněmi.
Vždycky jsem si myslel, že se nové hry od Amanity již nikdy nevyrovnají jejich skvělému Machinariu. A pak se ke mně dostalo Creaks a já se teď tak nějak nedokáži vnitřně rozhodnout, jestli se jim to povedlo nebo ne. A to hlavně proto, že je to o hodně jiná hra, i když si drží klasický Amanití rukopis. Tak či onak, tato hra se hodně povedla a můžu ji všem doporučit.
Hra je od začátku hodně zajímavá, příběh se klasicky vypráví zcela beze slov pomocí činů a gest jednotlivých postav. Hodně jsem se sžil s tím robůtkem, který mi z nějakého důvodu připomínal menšího Big Daddyho z Bioshocku, což s odstupem času úplně nechápu, když mu není zase tak moc podobný. :) Jeho sežrání monstrem tak na mě působilo dost smutně. O to víc jsem byl překvapený jeho výslednou záchranou, což jsem z důvodu temnějšího pojetí hry tak úplně nečekal. Jinak s příběhem celkově jsem spokojený. Docela se mi líbila závěrečná cesta výtahy nahoru, kde jsem si mohl znovu postupně prohlédnout většinu úrovní, kterými jsem si prošel.
Audiovizuál je klasicky velmi povedený. Líbí se mi, jak ztvárnili jednotlivá "monstra", která se na světle promění v nějakou normální věc. Pochválit také musím animace jednotlivých smrtí. Bohužel ale nejdou přeskakovat, takže když vidím stále stejnou animaci pořád dokola a nemůžu ji přeskočit, tak to celkem zdržuje.
Co se jednotlivých úrovní týče, tak některé z nich vypadají na první pohled hodně složitě, ale obvykle jsem na řešení přišel relativně rychle. Trošku jsem se zapotil jen u několika úrovní těsně před koncem. U těch těžších úrovní jsem ale byl celkem rád, že mají uprostřed checkpoint. Bavily mě i minihry v hracích automatech, je to příjemné zpestření mezi úrovněmi.
Vždycky jsem si myslel, že se nové hry od Amanity již nikdy nevyrovnají jejich skvělému Machinariu. A pak se ke mně dostalo Creaks a já se teď tak nějak nedokáži vnitřně rozhodnout, jestli se jim to povedlo nebo ne. A to hlavně proto, že je to o hodně jiná hra, i když si drží klasický Amanití rukopis. Tak či onak, tato hra se hodně povedla a můžu ji všem doporučit.
Pro: Grafika, atmosféra, hudba
Proti: Animace smrtí nejde přeskočit