Milý deníčku, po patnácti letech cestování vesmírem jsem přistál na planetě, o které naší vědci říkali, že je potenciální planetou, kam by naše lidstvo mělo směřovat. Svojí Zemi jsme si už dost zdevastovali a tak mě NASA vyslala na planetu novou. Asi abychom zdevastovali i tu.
Jenže když jsem na planetě přistál, tak mě překvapilo, že to tu popírá vše, co naši vědci objevili a předpokládali. Na planetě není kloudná atmosféra, nedá se tu bez skafandru dojít ani deset metrů a ještě k tomu to dlouhou dobu vypadalo, že jsem na planetě úplně sám. Dny za dnem se vlekly stejně jako na lodi. Nicméně pořád ve mně hlodala myšlenka, že tu nejsem sám...že mě někdo pozoruje. Pokaždé, když jsem se otočil, jak kdyby se všechno na světě schovalo. Jen nekonečná temnota...
Jednou jsem se ale, samým zoufalstvím, vypravil na místo přistání sondy a kousek od ní kniha. V azbuce! Kde se tady sakra vzali Rusové? A nešálí mě zrak?
Hra Lifeless Planet začíná velice pěkně. Okamžitě mě uvedla do nepřístupného světa a ukázala mi, jak ji hrát. Složitostí hra rozhodně nevyniká, ale na druhou stranu se v této 3D plošinovce jen tak nezaseknete. Průběh je totiž plynulý, stálý a, v rámci doby hratelnosti čítající cirka 5,5 hodin čistého času, i poměrně nenudící a zábavný. Jednoduše řečeno - pořád se něco děje.
Hlavní hrdina jediné, co opravdu ovládá, je jetpack a mechanickou ruku, U obou případů se ale není čeho bát. Hra Vám vždycky do cesty postaví plynovou bombu, když po Vás bude chtít nějaké velké skoky na mapě nebo Vám řekne, kdy použít mechanickou ruku. A když bude docházet kyslík? Stačí hledat po mapě světelný předmět a pak se k němu už jen dostat.
Složitostí hra opravdu nevyniká, naštěstí. Prostředí, mohl by kdekdo říct, kdoví jak nádherné také není. Budiž. Příběh je sci-fi se vším všudy, nehledal bych v tom žádné béčkové motivy. Hudba? Ta většinu času působí hodně minimalisticky, aby v určitých chvílích ukázala, že za pozornost rozhodně stojí. No a závěr? Ten mě osobně hodně překvapil a zároveň potěšil. Nejen celým vyzněním hry, ale především i finální skladbou, která je prostě parádní.
Lifeless Planet není kdoví jaký titul. Nemá kdoví jakou grafiku. Nenachází se v kdoví jak úchvatném prostředí. Nicméně nemůžu říct, že by těch takřka šest hodin bylo zbytečných v mém životě. Řekl bych, že i vlastně nebylo.
Jenže když jsem na planetě přistál, tak mě překvapilo, že to tu popírá vše, co naši vědci objevili a předpokládali. Na planetě není kloudná atmosféra, nedá se tu bez skafandru dojít ani deset metrů a ještě k tomu to dlouhou dobu vypadalo, že jsem na planetě úplně sám. Dny za dnem se vlekly stejně jako na lodi. Nicméně pořád ve mně hlodala myšlenka, že tu nejsem sám...že mě někdo pozoruje. Pokaždé, když jsem se otočil, jak kdyby se všechno na světě schovalo. Jen nekonečná temnota...
Jednou jsem se ale, samým zoufalstvím, vypravil na místo přistání sondy a kousek od ní kniha. V azbuce! Kde se tady sakra vzali Rusové? A nešálí mě zrak?
Hra Lifeless Planet začíná velice pěkně. Okamžitě mě uvedla do nepřístupného světa a ukázala mi, jak ji hrát. Složitostí hra rozhodně nevyniká, ale na druhou stranu se v této 3D plošinovce jen tak nezaseknete. Průběh je totiž plynulý, stálý a, v rámci doby hratelnosti čítající cirka 5,5 hodin čistého času, i poměrně nenudící a zábavný. Jednoduše řečeno - pořád se něco děje.
Hlavní hrdina jediné, co opravdu ovládá, je jetpack a mechanickou ruku, U obou případů se ale není čeho bát. Hra Vám vždycky do cesty postaví plynovou bombu, když po Vás bude chtít nějaké velké skoky na mapě nebo Vám řekne, kdy použít mechanickou ruku. A když bude docházet kyslík? Stačí hledat po mapě světelný předmět a pak se k němu už jen dostat.
Složitostí hra opravdu nevyniká, naštěstí. Prostředí, mohl by kdekdo říct, kdoví jak nádherné také není. Budiž. Příběh je sci-fi se vším všudy, nehledal bych v tom žádné béčkové motivy. Hudba? Ta většinu času působí hodně minimalisticky, aby v určitých chvílích ukázala, že za pozornost rozhodně stojí. No a závěr? Ten mě osobně hodně překvapil a zároveň potěšil. Nejen celým vyzněním hry, ale především i finální skladbou, která je prostě parádní.
Lifeless Planet není kdoví jaký titul. Nemá kdoví jakou grafiku. Nenachází se v kdoví jak úchvatném prostředí. Nicméně nemůžu říct, že by těch takřka šest hodin bylo zbytečných v mém životě. Řekl bych, že i vlastně nebylo.
Cave Story+
Pro: Zajímavý sci-fi námět ve spojení s minimalisticky znějící, ale ve vypjatých momentech vždy kvalitně vyhrávající hudbou.
Proti: V prostředí, které by možná mohlo být daleko hezčí s herními mechanikami, kterých by možná také mohlo být víc.