Znáte ten pocit když najdete kouzelný bonbon a změníte se ve vaši sestru, která umí střílet? Ne? Giana Sisters to znají. Dobře, tak možná znáte ten pocit, když hrajete skákačku, která se tváří jako taková dětská milá hříčka a nakonec u ní propotíte gauč. Protože přesně to mě potkalo při hraní této hry.

Giana Sisters 2D je remakem hry Giana Sister DS a pěkně jsem se jím prohopsala na konec za 6 a půl hodiny. Je pravda, že jsem nezískala všechny achievementy, kterých je celkem 51. Já splnila zatím jen 35, ale je dost možné, že se ke hře vrátím a ještě nějaké dokončím. Všechny však určitě ne, protože projít hru bez GAME OVER je pro mě nemožné. Taky jsem poprvé, když mi ubývaly životy víc, než se mi líbilo, byla pěkně nervózní, jestli mě po vyplýtvání toho posledního nepošle hra úplně na začátek. Naštěstí mě jen poslala udělat znovu rozehraný level s pěti novými životy.

Docela mě zarazilo, že každá úroveň má svůj vyměřený čas a ne jednou se mi stalo, že časový limit vypršel a já ji musela dělat znovu. Nemyslím si, že by časomíra byla nějak brutální a že by člověk musel běžet, jak o závod, spíš šlo o to, že jsem neměla čas si v klidu projít všechna zákoutí a posbírat všechny modré drahokamy. Bohužel se mi tak ve všech kolech nepodařilo najít všechny červené drahokamy, které byly leckdy zákeřně schované.

Ke hraní jsem si vzala Xbox One gamepad a myslím, že jsem udělala dobře. Ovládání bylo pěkně intuitivní. Kochala jsem se tím, že jsem si zavzpomínala na Maria, akorát jsem místo fousatého instalatéra ovládala blondýnku a rusovlásku v novém faceliftu oproti DS verzi. Co se týče hudby, té jsem si ze začátku moc nevšímala, ale když jsem nějakou pasáž opakovala vícekrát, tak mě štvalo, že jede pořád dokola jen pár melodií. Určitě zkusím i další díly a myslím si, že to na chvíli půjčím i synkovi.