Už debut studia přiléhavě nazvaný Butcher, v němž se bez jakékoliv expozice hráč zhostil kyborga pověřeného vyhubením lidstva, se okázale vezl na vlně makabrálního '80s braku. Morbidní tématiku neopouští ani Carrion, jímž tvůrci zkusili zaujmout skutečně nelidskou perspektivu, opouštějící hratelnost za humanoida, který k likvidaci využíval obligátní motorové pily či palných zbraní.

Náplní je tentokrát růst a vyvíjet se v nebezpečnější a schopnější organismus, jenž je vzápětí s to využívat lidských těl k boji, obcházet jimi biometrická čidla a bezpečnostní senzory, dekomponovat svou biomasu a utvářet zámotky. Prostředí zahrnuje jak sterilní laboratorní a industriální střediska, tak svažité a členité scenérie tropů. Ovládání téměř výhradně myší je intuitivní a rozvržení obrazovek nanejvýš přehledné.

Carrion těží ze své přiměřenosti. Být o něco kratší, působila by nevyužitě, být o něco delší, zdlouhavě a vyčerpaně. Surový dojem nastolený dravým začátkem polevuje, až je nahrazen úsměvnou narativní variací na pomstu – zjednanou ve jménu v útrobách skalisek odpočívajícího živočišného druhu, kterého ze spánku vyrušila dotěrná lidská zvídavost.