Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentář

Přejít na komentáře

Thief

  • PC 80
Stealthové hry jsou něco pro mě. Pokud hra nabízí více přístupů, téměř vždy volím ten stealthový. Takže Thief je hrou jako stvořenou pro mě. Vhledem k tomu, že jsem původní hry nehrála, nemám problém s tím, zda a jak autoři hru přepracovali. Původní hry mám rozhodně také v plánu si zahrát, ale zatím se na ně nedostalo.  

Příběh hry je, dle mého názoru tak trochu pohádkou o šlechetném zloději, který je vlastně kladným hrdinou, protože všichni, které okrádá, jsou stejně lupové. Vlastně jsem ani jednou neměla špatný pocit z toho, že jsem splnila úkol a někoho okradla. Velice rychle se hlavní příběh stočí k tomu, že Garrett musí zachránit celé město, které představuje celý herní svět. Takže taková klasika.  

Při hraní všech hlavních misí a některých vedlejších je možné získat ocenění za splnění konkrétních úkolů, tzv. zlodějské výzvy. Některé jsou však opačného rázu, např. nikoho nezabijte ani neomračte a omračte 1 osobu ze vzduchu. To nemám ráda. Nechci procházet hrou znovu jen proto, že na první pokus nebylo možné splnit všechny vedlejší úkoly. Motivace k opakovanému hraní by měla být jiná, zde hlavně volba jiného přístupu, či objevení jiného příběhu.  

Několikrát jsem si všimla, že se mi při konečném zhodnocení dohrané kapitoly nezobrazily některé splněné zlodějské výzvy, např. jsem si byla jistá, že mě žádná stráž neobjevila, ale tento cíl jako splněný se neukázal. A to jsem celou kapitolu kontrolovala, zda u tohoto cíle není nesplněno. Pro mě to bylo dost demotivující, protože jsem se opravdu snažila, abych měla cíl splněný, často jsem opakovaně načítala save a hrála určité části znovu a znovu. Nakonec mě hra ani neodmění tím, že by mi napsala, že mám splněno. Přišlo mi, že se z těch 4 možných výzev na konci prostě zobrazí jen 2. K čemu pak plnit úkol, za který nejste odměněni ani tím, že vám hra ukáže, že jste to splnili? 

Hra nabízí řadu vedlejší misí, které jsou většinou o tom, že je potřeba se někam vloupat a něco uloupit. Samozřejmě pro hráče je ideální uloupit vše, na co přijde. Je to trochu jednotvárné, ale každé vloupání má vlastní příběh a okrádáme daného člověka z jiného důvodu. Já měla mnohem větší očekávání od pomáhání se sestavováním automatona. Čekala jsem, že po jeho sestavení se něco stane. Že ho hodinář zapne a on ožije, ale nic takového se nestalo, bohužel.  

Po dohrání celé hry jsem si chtěla projít některé kapitoly (možná i všechny) ještě jednou a tentokráte zvolit trochu jiný styl. V prvním průchodu jsem se snažila najít veškeré cennosti a musela jsem často (skoro pořád) omračovat stráže (kvůli splnění výzvy jsem jen omračovala a nezabíjela). Nikdy jsem na konci kapitoly nedostala označení herního stylu Duch. Proto jsem chtěla jednotlivými kapitolami jen proletět, bez sbírání cenností, neviděna, neslyšena (mimo naskryptovaných odhalení). Bohužel jsem si to nakonec vyzkoušela pouze na jedné kapitole, přestože jsem zjistila, že tento herní styl mě bavil mnohem více. Nechtěla jsem začínat novou hru, abych nepřišla o již získané věci, ale vstupy k opakování kapitol, jsou rozesety různě po městě. Při představě, že je v tom děsivém labyrintu budu hledat, jsem raději hru odložila na později (hodně později).  

Orientace ve městě je totiž utrpením. Mně k lepší orientaci nepomohla ani mapa. Na té nejsou vyznačeny body, kde lze z jedné části přecházet do druhé. Když jsem pak lezla do všech možných baráků, abych zjistila, že zrovna tenhle průchozí není, vylamovala jsem milion oken, už jsem ani neměla chuť se pochybovat stealthově. Sice jsem se některé průchody, které jsem používala často, naučila, ale jakmile jsem musela jinam, byl to problém. Když jsem se takhle při hledání další kapitoly k opakování v jedné části města ztratila a nemohla jsem najít pak žádnou cestu ven (byla to ta část u kapitoly 7 a 8), raději jsem hru ukončila.  

Na začátku hry mě potkala menší nepříjemnost s nesynchronními titulky. Absolutně neseděla a já začala trochu panikařit, co s tím budu dělat. Naštěstí to bylo opravdu jen na začátku a následující titulky byly v pořádku. 

Graficky je hra dle mého názoru naprosto v pořádku. Hra už pá pár let za sebou, ale vše je pěkné. Hra je plná tajných průchodů, místností, atd. Pro milovníky objevování je to skvělé (už ne pro ty, kteří se jen chtějí dostat na konkrétní místo). Tajemstvích je nespočet a občas je i třeba se zamyslet, jak jim přijít na zoubek. Dobře je poznat, kde jste ve stínu a nebudete viděni, a kde je světlo. Celkově je hra dobře přizpůsobena pro tichý postup. Jediné tajné průchody, které mě štvaly, byly ty, které se musí odšroubovat, protože jsem musela často (mimo kapitoly) ty samé mřížky odšroubovávat opakovaně. Pokud to udělám jednou, měly by zůstat otevřené, a když se na dané místo budu vracen, mělo by stačit jen vejít.  

Je těžké celkově zhodnotit tuto hru a ještě obtížnější je vybrat nějaké procentuální ohodnocení. Hra se mi vcelku líbila, ale mohlo to být lepší. Měla jsem větší očekávání.

Pro: stealth

Proti: orientace na mapě

+13