Výborný datadisk, který vzal to nejlepší z Mechwarrioru 4 a dal toho do jednotlivých misí ještě víc. Misí vůbec není málo a herní doba vydrží překvapivě dlouho. Aby taky ne. Obtížnost je vyšší a vy, hlavně ke konci, čelíte několika násobné přesile. Což při podobné palebné síle mechů a hodně otevřeným terénem je někdy sázka do loterie.
V žádném Mechwarrioru jsem neměl tolik potřebu zkoušet jiné zbraňové systémy. Jiné kombinace. V zamrzlém prostředí se vyplatí spíše energetické zbraně. V sopečném prostředí se jejich efektivita díky přehřívání ztrácí. Jednu misi projdu snadno, abych v té následující dostal se stejnou výzbrojí těžce naloženo. Jak se obtížnost pomalu zvedá, musíte si dávat pozor na vaše oblíbené mechy. Poškozeného mecha nemůžete hodit do další mise. Je potřeba hodně přemýšlet nad výzbrojí. Jak správně osadit každého jednotlivého mecha. Ne, že by tohle nebylo v minulých dílech. Tady je ale teprve ta správná vyváženost.
Základ úspěchu jsou parťáci. Bez nich by to nešlo. Nejlepší taktika je, zaměřit se na jednoho mecha a poručit všem, ať na něj střílí. Pěkně jednoho po druhém. Je to rychlé a efektivní. Když necháte parťáky bojovat na vlastní pěst, je to jistá cesta do hrobu. Nehledě na to, že všichni mechové a zbraňové systémy jsou cenné. Když vám to nepřítel zničí, do příště to nemáte. Náplň misí je klasická. Znič konvoj, ubraň konvoj, znič základnu, ubraň základnu. Ve výsledku jde většinou stejně jen o zničení všech nepřátelských mechů.
MechWarrior 4: Black Knight je skvělá zábava. Managemet mechů a následný boj k sobě neodmyslitelně patří. Pár misí, které mě až tolik nebavili, byli ty ve městě. Rovná plocha plná překážek. Příliš nemotorní mechové. Parťáci mě pořádně neposlouchali a nepřítel mě ničil a ničil. Taktika je důležitá a ve městě šlo těžce taktizovat. Nakonec to vyřešila taktika ostřelovače a zbraně na tu největší dálku. Poslední mise byla taky hustá. Čtyři vlny těžkých mechů a na konec ještě smrtící boss. Ani nebudu počítat, na kolikátý pokus se mi to povedlo. Pocit uspokojení při dohrání byl hodně velký, jak adrenalin pomalu vyprchával.
V žádném Mechwarrioru jsem neměl tolik potřebu zkoušet jiné zbraňové systémy. Jiné kombinace. V zamrzlém prostředí se vyplatí spíše energetické zbraně. V sopečném prostředí se jejich efektivita díky přehřívání ztrácí. Jednu misi projdu snadno, abych v té následující dostal se stejnou výzbrojí těžce naloženo. Jak se obtížnost pomalu zvedá, musíte si dávat pozor na vaše oblíbené mechy. Poškozeného mecha nemůžete hodit do další mise. Je potřeba hodně přemýšlet nad výzbrojí. Jak správně osadit každého jednotlivého mecha. Ne, že by tohle nebylo v minulých dílech. Tady je ale teprve ta správná vyváženost.
Základ úspěchu jsou parťáci. Bez nich by to nešlo. Nejlepší taktika je, zaměřit se na jednoho mecha a poručit všem, ať na něj střílí. Pěkně jednoho po druhém. Je to rychlé a efektivní. Když necháte parťáky bojovat na vlastní pěst, je to jistá cesta do hrobu. Nehledě na to, že všichni mechové a zbraňové systémy jsou cenné. Když vám to nepřítel zničí, do příště to nemáte. Náplň misí je klasická. Znič konvoj, ubraň konvoj, znič základnu, ubraň základnu. Ve výsledku jde většinou stejně jen o zničení všech nepřátelských mechů.
MechWarrior 4: Black Knight je skvělá zábava. Managemet mechů a následný boj k sobě neodmyslitelně patří. Pár misí, které mě až tolik nebavili, byli ty ve městě. Rovná plocha plná překážek. Příliš nemotorní mechové. Parťáci mě pořádně neposlouchali a nepřítel mě ničil a ničil. Taktika je důležitá a ve městě šlo těžce taktizovat. Nakonec to vyřešila taktika ostřelovače a zbraně na tu největší dálku. Poslední mise byla taky hustá. Čtyři vlny těžkých mechů a na konec ještě smrtící boss. Ani nebudu počítat, na kolikátý pokus se mi to povedlo. Pocit uspokojení při dohrání byl hodně velký, jak adrenalin pomalu vyprchával.
Pro: management a boje, zvýšená obtížnost hře svědčí, hra vás nutí měnit taktiku managementu výbroje a boje, poražení velké přesily je uspokojující, dlouhá herní doba
Proti: frustrující městské prostředí