Komentář píšu po úplném vyčištění jedné a půl mapy, takže to můžete brát s rezervou, ale VCD je podle mě ten typ hry, u kterého je větší zábava se koukat, jak to hraje někdo jiný, než když to hraje člověk sám. Ta satisfakce z uklízení masakru je k nerozeznání od "oddly satisfying" Youtube kanálů věnovaných čištění koberců. U obojího je ale zábavnější se na to koukat, než to dělat. A to už vůbec nemluvím o tom, že videa z VCR jsou od lidí, kteří precizně speedrunují jednotlivé mapy a na rozdíl od vás neustále nenakopávají kýble plné krve na právě vytřenou podlahu.

Nápad uklízecí čety, která se věnuje místům, kde se to trochu vymklo z ruky, je parádní. Já sama, střílečky kde kosíte nepřátele po tuctech prostě nemusím, ale v téhle hře mi ty rozmašírovaná těla a jejich obsahy zas tak nějak nevadily. Vcelku prosté simulační hře to dodalo šmrnc, a zároveň s tím, co vytíráte galony krve narážíte i na poznámky zesnulých a získáváte obrázek o tom, co se v dané lokaci vlastně stalo. I samotná hra má lore, který se dá postupně odhalit a to je od uklízecí hry celkem překvapení.

Největší kámen úrazu pro mě ale bylo to, že je celá hra z prvního pohledu, a já dokázala hrát v kuse maximálně čtvrt hodiny než se mi začal zvedat kufr. S tím, že ty nejmenší mapy zaberou okolo hodiny a půl, se pro mě hra stala skoro nehratelnou. To ale nemůžu vyčítat vývojářům, to už tak prostě je. I tak bych ale řekla, že mapy jsou všechny až moc rozsáhlé. Lítat z jednoho konce na druhý s kýbly, bordelem a vším tím, co se musí spálit k peci, která je zase na druhé straně než stroj co plive kýbly, prostě nebaví. Mulťák pravděpodobně zabaví víc.

I když já si moc nezahraji, tak hra určitě plní to, co slibuje. Není to pro každého, ale to se nedá nikomu vyčítat. A pro ty, co tenhle typ hry baví, je těch map k uklízení (ať už originálních či custom) habaděj.