Rozšíření ODST mě zasáhlo příjemně nepřipraveného. Očekával jsem čistě jen další mission pack, ale tvůrci se poprvé nebáli trochu zaexperimentovat a využili relativně bohatého lore pro vedlejší příběh umístěný někde mezi druhý a třetí díl. První procházka městem ve mě vyvolávala nadšení. Trocha Deus Ex (HUD), mírný Mass Effect vibe (ambientní hudba), ale především barevná paleta, která se posunula do různých odstínů hnědé a neonové rudé a která ve mě vyvolávala pocit, že jsem naskočil zpátky do série Killzone. V rámci série je tohle rozšíření atmosférou někde úplně jinde, méně cartoonovité a více ponuré válečné military sci-fi. A rozhodně to osvěžilo zajeté pořádky.
Hráč se vtělí do role obyčejného vesmírného mariňáka. Žádný charakter jako Master Chief, ale obyčejný generický vojcl, který trpí ztrátou řeči a charakteru. Je však součástí většího týmu mariňáků a tam už to začíná být zajímavější, protože se jedná o sympatickou partičku s Nathanem Fillionem v čele.
Velkou změnou je zasazení do polo-otevřeného prostředí keňského města New Mombasa, které tvoří jakýsi ústřední hub. První krůčky rozbořenými a mrtvolami pokrytými ulicemi za tónu jazzově-klavírní hudby jsou fajn a hra na mě uhodila zajímavě melancholicko-depresivní atmosférou probíhajícího konfliktu. Po chvíli však nadšení trochu opadlo, protože tvůrci stále trpí jakousi potřebou recyklovat a leckdy vyloženě copy-pastovat lokace (přitom u trojky se tomu už docela pěkně vyvarovali). Po pár hodinách město vlivem stále stejných vzorců vizuálně omrzí. A hratelnostně omrzí ještě dřív, protože je to v podstatě jen zcela prázdná statická kulisa se spawnujícími se skupinkami nepřátel a 30 audio logy. Lokace reálně sloužící jen k tomu, aby v ní hráč chodil za ukazatelem, tam zmáčkl E a to ho hodilo v podobě flashbacku do opravdové lineární mise.
Docela příjemně mě překvapil příběh, který přináší pěkný twist a vtipně zákeřné si i rýpne do hráče. Zároveň doporučuju poctivě vysbírat všech 30 audio logů. Obohatí příběh o další dějovou vrstvu a ve finále s ním pěkně splynou v jedno. Umístění collectiblů je však často dost nešťastné, v ingame mapě vyznačené nijak nejsou a ani neexistují žádné hinty, které by hráči dopomohly k jejich nalezení. Osobně jsem to vyřešil tak, že jsem si vytiskl mapku a fyzicky si je odškrtával... hezky po staru. I tak dalo jejich nalezení v té spleti nevýrazných koridorů občas docela zabrat.
Rozšíření sice jako celek fajn, ale upřímně? Otevřené prostředí v tomhle podání za mě ne-e. Osobně si více cením koridoru, kde se aspoň něco děje.
Hráč se vtělí do role obyčejného vesmírného mariňáka. Žádný charakter jako Master Chief, ale obyčejný generický vojcl, který trpí ztrátou řeči a charakteru. Je však součástí většího týmu mariňáků a tam už to začíná být zajímavější, protože se jedná o sympatickou partičku s Nathanem Fillionem v čele.
Velkou změnou je zasazení do polo-otevřeného prostředí keňského města New Mombasa, které tvoří jakýsi ústřední hub. První krůčky rozbořenými a mrtvolami pokrytými ulicemi za tónu jazzově-klavírní hudby jsou fajn a hra na mě uhodila zajímavě melancholicko-depresivní atmosférou probíhajícího konfliktu. Po chvíli však nadšení trochu opadlo, protože tvůrci stále trpí jakousi potřebou recyklovat a leckdy vyloženě copy-pastovat lokace (přitom u trojky se tomu už docela pěkně vyvarovali). Po pár hodinách město vlivem stále stejných vzorců vizuálně omrzí. A hratelnostně omrzí ještě dřív, protože je to v podstatě jen zcela prázdná statická kulisa se spawnujícími se skupinkami nepřátel a 30 audio logy. Lokace reálně sloužící jen k tomu, aby v ní hráč chodil za ukazatelem, tam zmáčkl E a to ho hodilo v podobě flashbacku do opravdové lineární mise.
Docela příjemně mě překvapil příběh, který přináší pěkný twist a vtipně zákeřné si i rýpne do hráče. Zároveň doporučuju poctivě vysbírat všech 30 audio logů. Obohatí příběh o další dějovou vrstvu a ve finále s ním pěkně splynou v jedno. Umístění collectiblů je však často dost nešťastné, v ingame mapě vyznačené nijak nejsou a ani neexistují žádné hinty, které by hráči dopomohly k jejich nalezení. Osobně jsem to vyřešil tak, že jsem si vytiskl mapku a fyzicky si je odškrtával... hezky po staru. I tak dalo jejich nalezení v té spleti nevýrazných koridorů občas docela zabrat.
Rozšíření sice jako celek fajn, ale upřímně? Otevřené prostředí v tomhle podání za mě ne-e. Osobně si více cením koridoru, kde se aspoň něco děje.
Pro: výrazně odlišný mood hry, hudba, Nathan Fillion a jeho tým, gunplay; oproti trojce o fous tužší, ale nikoli přehnaná obtížnost, finále
Proti: trochu zbytečná a tempo hry brzdící snaha o mírně otevřený svět, level design s prvky copy-paste tradičně neohromí, tichý protagonista, xichty