Hlavní důvod proč v záplavě různě kvalitních vizuálních novel dát šanci právě Iwaihime je jméno jejího autora. Ryukishi07, známý hlavně sériemi Higurashi a Umineko, má totiž svůj vytříbený styl. Ten naleznete naštěstí i zde, ačkoliv se rozhodně nejedná o tak kvalitní tituly, jako výše zmíněná díla.

 Předně Iwaihime obsahuje tu „sinusoidu“, kdy rychle přepíná mezi humornými a hororovými situacemi. Stejně tak tu máme jakýsi konflikt skutečného a imaginárního světa. I pár vcelku zajímavých myšlenek by se našlo. Horší už je to s kvalitativními skoky, kdy se horší pasáže střídají s lepšími a velké rozdíly jsou docela dost patrné, vezmu-li v potaz relativní krátkost hry (pod 15 hodin).

Stejně tak hudba se mi líbila překvapivě hlavně v těch odlehčenějších částech. Zvukové efekty pak zase patří k tomu nejlepšímu a nejednou dokážou navodit nepříjemnou atmosféru více, než samotný text. Očekávejte mnoho gore scén, nejednou se sexuálním podtextem, a zároveň obsahuje hra i vyloženě parodické scény známé z klasických randících simulátorů. Doplnění o povedené kresby a kvalitní namluvení, tak nějak povinných u moderních zástupců žánru, pak dává vzniknout komerčně hodnotné VN.

 Iwaihime není v žádném případě dokonalá. Nikdy se nestane kultovním dílem. Nenabízí široký záběr všemožných témat a komplikovaný obtížně uchopitelný děj. Možná ale právě proto by se mohla zalíbit i jiné skupině hráčů, než známější díla stejného autora.