Robinson není zrovna žánr, který bych hrál často a nepatří zrovna ani k oblíbeným. O to raději nakonec jsem, že jsem Robinsonovi dal šanci. Hra je dost obtížná a ví se o tom, takže jsem k hraní přistupoval opatrně a nechal nejnižší obtížnost. Ta je rovnou přednastavena, takže vývojáři zjevně tušily co vytvořily. Přežití na planetě Zarathustra bylo náročné, ale nakonec to šlo postupně zvládnout. Hezky pokus za pokusem jsem se dostával dále, překonával zranění i nemoci. Ani nevím kolikrát jsem začal úplně od začátku, o počtu načtení uložené pozice nemluvě. Je nutné hlídat jídlo, vodu, zdravotní stav a to vše ovlivňuje prostředí. Jednou je horko a je třeba si vyrobit pokrývku hlavy, jinde zase hrozí malárie. Kousnutí nebo škrábnutí může být infikované a na to zase slouží antibiotika. Léků je omezený počet a tak je třeba dávat pozor. Potravin je slušné množství a některé doplní i tekutiny. Vodu je třeba vyčistit buď převařením nebo desinfekcí. Postupně se tohle všechno i další věci dá zvládat, ale chce to trpělivost.

Časem se dá zvládnout i dost neohrabaný soubojový systém. Na začátku máte pouze nůž a připadáte si slabě, ale při správném načasování není nebezpečný ani tygr. Kromě počátečního nože se jde bránit i dalšími prostředky, které se dají vyrobit nebo najít. Silnější zbraně jako laser je dobré si šetřit na tuhé nepřátele. Hlavním cílem je únik z planety, který doplňují vedlejší úkoly. Zpočátku vypadá vše nepřátelsky a časem jsem útočil na všechno co se hýbe. Postupně se objeví i přátelské postavy a tvorové, které lze využít lépe živé a spokojené. Za vrcholný boj považuji porážku Tyrannosaura.

Ačkoli to už vypadalo nadějně, hru jsem nakonec nedohrál. Poškodila se uložená pozice a po poslední smrti jsem se již nedostal zpět. Chybělo najít poslední sesam a projít přes roboty. Po skoro třiceti hodinách se mi již nechtělo začínat znovu a tak jsem shlédl konec na YouTube. Hru si trochu nepoctivě označím jako dohranou, ale vracet se k ní již nebudu. Hrál jsem verzi z GOGu, ale jelikož měla problémy s provozem, využil jsem jiný DosBox, to možná způsobilo ten problém. Grafika hry není žádný zázrak, spíše je ošklivá, ale atmosféru to má. Největší problém je její nepřehlednost, především v různých jeskyních. I při jednoduchých zatáčkách jsem si občas musel pomoci mapou. Ovládání je nepříjemné, ale zvyknout se na něj dá. Všechna postranní tlačítka se naštěstí dají vyvolat pomocí klávesnice a tak myš zůstává volná pro spodní panel.

K mému velkému překvapení mě Robinson's Requiem nakonec docela bavil, ale už netoužím po podobných zážitcích. Oceňuji také narážky na různé filosofie a samotná Also sprach Zarathustra mi sloužila nějakou dobu jako soundtrack. Obtížnost je na můj vkus až přehnaná, ovšem v rámci prostředí dává smysl. Řada úkonů je postupně dost stereotypní. Celkem pěkně udělaný je i manuál. Ač nakonec nemám tolik výtek, tak bych hru moc nedoporučil. Každopádně jde o velmi svérázný kousek.