Tak z Dragon's Crown jsem vyloženě zklamaný. Hra bývá velebena jako beat 'em up verze Diabla, což zní minimálně na papíře prostě zatraceně lákavě. V jistých ohledech jednoduché beat 'em up hry mám jako relativně nenáročný relax moc rád. Tak co se tu podělalo?
DC mne během celé herní doby (standardní průchod mi zabral něco kolem 12 hodin) nezačala nikdy pořádně bavit. Vinu nese chaotický a nezáživný soubojový systém, na němž z podstaty věci podobná hra stojí. Což o to, úrovně jsou vcelku zajímavé a bossové pěkní, na obrazovce (zejména malém displayi PS Vita) je to však šílený galimatiáš a udržet si přehled o situaci na bojišti není vůbec jednoduché (chvílemi zdánlivě nemožné). Nezáživné je i samotné mlácení potvor, druhů útoku není zrovna závratné množství, navíc mi přišlo, že ani moc nezáleží, jakým způsobem nepřátele zrovna tlučete. Kombinací těchto aspektů vzniká nepříjemný pocit, že nad děním na obrazovce nemáte často prakticky žádnou moc a prostě bušíte do tlačítka útoku hlava nehlava. Skoro nikdy jsem tak neměl pocit takové té dobře vykonané práce a zadostiučinění z poraženého bossa. A to je poměrně velký problém.
Špatnému pocitu z hraní dopomáhá i naprosto pitomý systém kouzlení, kdy musíte vyťukat kombinaci run prstem na obrazovce. Samotné znaky run jsou si podobné a efekty kouzel sporné, za celou dobu jsem si tak nezapamatoval ani jedinou kombinaci. Kouzlení tímto způsobem je navíc strašně nepraktické a než se zdržovat složitým šmrdláním prstu, je lepší vzít neřáda po hlavě kladivem. Zklamáním je i tolik chválený systém lootu. Ano, levely skrývají spoustu truhliček s předměty, vzhledem k nezajímavým statistikám postavy však nemůže být řeč o nějakém čarování s invenářem. Nepomáhá ani to, že se nové předměty vyjma zbraní nepromítají do vzhledu vaší postavy.
Hra nabízí kolem deseti úrovní, které mají alternativní cesty. Úrovně nejsou špatné a díky dosti specifickému vizuálnímu zpracování jsou i zajímavé na pohled. Z konceptu hry je však budete procházet tolikrát, že se vám za pár hodin pořádně zprotiví. Osobně jsem hru prosvištěl jednou za trpaslíka a kvůli zmiňovaným neduhům mě vůbec nic neláká v pokračování na vyšší obtížnost nebo za jinou postavu. Velká škoda a promarněný potenciál.
DC si ode mne nakonec odnáší 6/10 což je možná není vzhledem k silně negativní náladě předchozích odstavců až překvapivě dost. Uznávám však, že ze mne mluví veliké zklamání. Hru jsem si na PS Vita škudlil a když se k ní po mnoha letech konečně dostal, zklamala mě prakticky ve všech ohledech. To z ní však nedělá nehratelný brak, je však o jen lehce nadprůměrný zážitek, který měl správně sahat někam k devítce.
Hodnocení na DH v době dohrání: 70 %; 6. hodnotící; digitální verze PSN
DC mne během celé herní doby (standardní průchod mi zabral něco kolem 12 hodin) nezačala nikdy pořádně bavit. Vinu nese chaotický a nezáživný soubojový systém, na němž z podstaty věci podobná hra stojí. Což o to, úrovně jsou vcelku zajímavé a bossové pěkní, na obrazovce (zejména malém displayi PS Vita) je to však šílený galimatiáš a udržet si přehled o situaci na bojišti není vůbec jednoduché (chvílemi zdánlivě nemožné). Nezáživné je i samotné mlácení potvor, druhů útoku není zrovna závratné množství, navíc mi přišlo, že ani moc nezáleží, jakým způsobem nepřátele zrovna tlučete. Kombinací těchto aspektů vzniká nepříjemný pocit, že nad děním na obrazovce nemáte často prakticky žádnou moc a prostě bušíte do tlačítka útoku hlava nehlava. Skoro nikdy jsem tak neměl pocit takové té dobře vykonané práce a zadostiučinění z poraženého bossa. A to je poměrně velký problém.
Špatnému pocitu z hraní dopomáhá i naprosto pitomý systém kouzlení, kdy musíte vyťukat kombinaci run prstem na obrazovce. Samotné znaky run jsou si podobné a efekty kouzel sporné, za celou dobu jsem si tak nezapamatoval ani jedinou kombinaci. Kouzlení tímto způsobem je navíc strašně nepraktické a než se zdržovat složitým šmrdláním prstu, je lepší vzít neřáda po hlavě kladivem. Zklamáním je i tolik chválený systém lootu. Ano, levely skrývají spoustu truhliček s předměty, vzhledem k nezajímavým statistikám postavy však nemůže být řeč o nějakém čarování s invenářem. Nepomáhá ani to, že se nové předměty vyjma zbraní nepromítají do vzhledu vaší postavy.
Hra nabízí kolem deseti úrovní, které mají alternativní cesty. Úrovně nejsou špatné a díky dosti specifickému vizuálnímu zpracování jsou i zajímavé na pohled. Z konceptu hry je však budete procházet tolikrát, že se vám za pár hodin pořádně zprotiví. Osobně jsem hru prosvištěl jednou za trpaslíka a kvůli zmiňovaným neduhům mě vůbec nic neláká v pokračování na vyšší obtížnost nebo za jinou postavu. Velká škoda a promarněný potenciál.
DC si ode mne nakonec odnáší 6/10 což je možná není vzhledem k silně negativní náladě předchozích odstavců až překvapivě dost. Uznávám však, že ze mne mluví veliké zklamání. Hru jsem si na PS Vita škudlil a když se k ní po mnoha letech konečně dostal, zklamala mě prakticky ve všech ohledech. To z ní však nedělá nehratelný brak, je však o jen lehce nadprůměrný zážitek, který měl správně sahat někam k devítce.
Hodnocení na DH v době dohrání: 70 %; 6. hodnotící; digitální verze PSN
Transistor
Pro: Zajímavý vizuál; pěkní bossové; teoreticky "zábava" na dlouhou dobu; hudba
Proti: Na obrazovce je neustálý chaos; nezábavný soubojový systém a systém lootu; mizerné schopnosti postav; recyklace úrovní