Nemám nic proti násilným hrám nebo hrám, ve kterých člověk může hrát za hroznýho hajzla. Pravda, když hraju třeba RPG a mám na výběr, většinou volím hru za klaďase. Samozřejmě občas hraju i za záporáka, ale když mám v nějaké propracovanější hře na výběr, většinou mi dělá trochu problém páchat zlo. Ne že bych kvůli tomu v noci nespal, ale nedokážu si tu hru tolik vychutnat.
V ne-RPG hrách s tím ale problémy nemívám, takže tam mi kosit protivníky brutálními způsoby (Mortal Kombat, Manhunt) nebo zabíjet nevinné lidi (Carmageddon, GTA) nedělá žádný problém a dokážu si to užít. Koneckonců i toho Fallouta 2 jsem s temným zadostiučiněním dohrál za Ďáblova spratka a vraha dětí.
V této hře jsem si to ale užít nedokázal. Mám takový pocit (a měl jsem ho i kdysi, když jsem v Levelu nebo kde četl rozhovor s tvůrci), že se autoři snaží být děsně provokativní a edgy, ale moc jim to nejde. Jestli na mě ta hra nějak působila, tak ne provokativně, ale směšně. Z části za to může technické zpracování, z části náplň hry.
Při instalaci hry na mě vybafl nápis, že hra je tak násilná, jak si ji udělám sám. Tak jsem si řekl, že budu zabíjet jenom když to bude nutné a pokud to půjde, budu se kolem nepřátel plížit, obcházet je, a tak. To by bylo super, kdyby něco takového ve hře šlo.
V praxi to vypadá tak, že musíte jít do třeba banky/do knihovny/do kostela/do obchodního centra/kamkoliv jinam (!), přičemž dotyčné místo někdo v cutscéně přepadne a vy nemáte jak se konfliktu vyhnout. Takže vám nezbývá než se prostě prostřílet pryč, nebo prostě zdrhat a nechat do sebe pálit. Bohužel akční stránka hry je za mě dost nepovedená a rychle mě omrzela - pocit ze střelby je takový nijaký a fakt, že žádná zbraň nemá zásobník, tomu moc nepomáhá. Navíc i z M16 (či co to je) musíte do nepřátel vysypat tak 10 headshotů, abyste je zabili, což působí prostě divně. To i ve Vampire: The Masquerade Bloodlines jsem měl lepší pocit ze střelby, a to je vážně co říct. Takže jsem pak hrál za hodného z větší části ne proto, že by mi činilo problém být na NPC zlý, ale proto, že jsem se chtěl vyhnout dalším otravným přestřelkám a mít to co nejrychleji za sebou. Většinou hry jsem tak doslova proskákal.
Asi po hodině mi došlo, že mě tahle hra fakt bavit nebude, takže jsem ji rozehrál znovu na nejjednodušší obtížnost, abych to měl za sebou co nejdřív. Většina lidí tím pádem měla chladné zbraně - takže se jim utíkalo docela snadno, byť potom např. střet bankovních lupičů s policí vypadal docela zábavně, když do sebe obě strany mlátily lopatou.
AI je i na poměry akční hry docela dementní, takže např. v té bance jsem si počkal, až do mě před zraky policie začnou střílet (mlátit lopatou), načež jsem se tedy začal bránit, ale ouha, policii se to nelíbilo, takže po mně začala střílet (mlátit mě lopatou) taky. Nebo jsem se snažil celý incident v klidu přečkat v horním patře, jakože si pak posbírám zbraně po mrtvých, jenže lupiči po mně pak naprosto přesně šli, i když mě vůbec nemohli vidět.
Na druhou stranu díky AI ale vznikaly fakt zábavné (směšné) situace, protože během hry po vás chtě nechtě půjdou určité skupiny lidí a nedá se tomu zabránit. Takže jsem šel po ulici, odpůrce PC her mě uviděl a začal do mě střílet (mlátit lopatou). Jenže mě minul a místo toho trefil civilistu. Civilista začal útočit na odpůrce. Uviděl to policista, který začal útočit na civilistu. Civilista útočil střídavě na policistu a na odpůrce. Civilista měl po chvíli málo HP, takže začal utíkat, takže ho odpůrce a policista začali pronásledovat. Tohle se mi tam stávalo opravdu často a většinou to bylo vážně vtipný, zvlášť když se takhle nakumulovalo víc lidí.
Vtipné taky byly některé rozhovory, které spolu vedly NPC. Předdefinované věty, které si mohly říct, zahrnovaly i otázky a celkově těch vět moc nebylo, takže potom vznikaly dadaistické dialogy typu Questions Only z Whose Line. Tohle měl líp pořešený už první Gothic. Taky mě štvala úroveň s "redneky" a to jejich "eyyyhaaaah!", které opakovali každé 2 vteřiny...
Jak už jsem zmínil, autorům se prostě vůbec nepovedlo naznačit aspoň trochu fungující simulaci reálného života. Je fajn, že mám možnost podpalovat lidi, ale k čemu mi to je, když k nim nemám žádný vztah, žádný důvod jim škodit, a co je nejhorší, není to ani trochu zábava? Prostě jsem kvůli technické stránce vůbec neměl pocit, že by se jednalo o "živé" lidi, neměl jsem z toho násilí žádný požitek, žádné emoce to ve mně nevyvolalo. Měl jsem z toho trochu pocit jako bych hrál nějakou arkádovou akční hru typu Matiční ulice. Jo, na pár minut to zabaví, ale pak už je to jen nuda.
Asi bych se nebál Postal 2 přirovnat k filmu od Zdeňka Trošky. Je tam narvaný snad každý stereotyp, aby to bylo jakože hrozně satirický a vtipný, ale je to humor primitivní a tupý (čest tomu, že si autoři umí udělat takovou "legraci" i sami ze sebe). Samozřejmě je to tak přepálené schválně, ale mám za to, že se tvůrci prostě na nic lepšího nezmohli. Asi nad tím nikdo moc nepřemýšlel a prostě tam dali hromadu věcí, však oni si tam lidi to svoje už najdou (přesně jako Zdeněk Troška).
Zkrátka mi tahle hra přijde nedodělaná, nudná, o ničem a její humor trapný. Kdyby se toho námětu chytilo jiné studio, měli by třeba větší tým, víc peněz a času, mohlo to dopadnout mnohem lépe a já bych opět mohl prožívat svoje staré známé "nepříjemné" pocity z toho, že jsem zlý. Kdyby například přidali stealth složku, body za kreativní zabití (viz Manhunt), nebo nějaké jiné in-game mechaniky jako odemykání kreativnějších možností jak nepozorovaně zabíjet atd. To už simulátor padání ze schodů mě bavil víc než tohle.
Té spoustě kladných hodnocení se docela divím ne proto, že je to násilná hra, kde můžete páchat zlo na nevinných lidech, ale proto, že je IMHO v tom, co nabízí, vážně nepovedená.
Herní výzva 2020 - Základní kameny (HC)
V ne-RPG hrách s tím ale problémy nemívám, takže tam mi kosit protivníky brutálními způsoby (Mortal Kombat, Manhunt) nebo zabíjet nevinné lidi (Carmageddon, GTA) nedělá žádný problém a dokážu si to užít. Koneckonců i toho Fallouta 2 jsem s temným zadostiučiněním dohrál za Ďáblova spratka a vraha dětí.
V této hře jsem si to ale užít nedokázal. Mám takový pocit (a měl jsem ho i kdysi, když jsem v Levelu nebo kde četl rozhovor s tvůrci), že se autoři snaží být děsně provokativní a edgy, ale moc jim to nejde. Jestli na mě ta hra nějak působila, tak ne provokativně, ale směšně. Z části za to může technické zpracování, z části náplň hry.
Při instalaci hry na mě vybafl nápis, že hra je tak násilná, jak si ji udělám sám. Tak jsem si řekl, že budu zabíjet jenom když to bude nutné a pokud to půjde, budu se kolem nepřátel plížit, obcházet je, a tak. To by bylo super, kdyby něco takového ve hře šlo.
V praxi to vypadá tak, že musíte jít do třeba banky/do knihovny/do kostela/do obchodního centra/kamkoliv jinam (!), přičemž dotyčné místo někdo v cutscéně přepadne a vy nemáte jak se konfliktu vyhnout. Takže vám nezbývá než se prostě prostřílet pryč, nebo prostě zdrhat a nechat do sebe pálit. Bohužel akční stránka hry je za mě dost nepovedená a rychle mě omrzela - pocit ze střelby je takový nijaký a fakt, že žádná zbraň nemá zásobník, tomu moc nepomáhá. Navíc i z M16 (či co to je) musíte do nepřátel vysypat tak 10 headshotů, abyste je zabili, což působí prostě divně. To i ve Vampire: The Masquerade Bloodlines jsem měl lepší pocit ze střelby, a to je vážně co říct. Takže jsem pak hrál za hodného z větší části ne proto, že by mi činilo problém být na NPC zlý, ale proto, že jsem se chtěl vyhnout dalším otravným přestřelkám a mít to co nejrychleji za sebou. Většinou hry jsem tak doslova proskákal.
Asi po hodině mi došlo, že mě tahle hra fakt bavit nebude, takže jsem ji rozehrál znovu na nejjednodušší obtížnost, abych to měl za sebou co nejdřív. Většina lidí tím pádem měla chladné zbraně - takže se jim utíkalo docela snadno, byť potom např. střet bankovních lupičů s policí vypadal docela zábavně, když do sebe obě strany mlátily lopatou.
AI je i na poměry akční hry docela dementní, takže např. v té bance jsem si počkal, až do mě před zraky policie začnou střílet (mlátit lopatou), načež jsem se tedy začal bránit, ale ouha, policii se to nelíbilo, takže po mně začala střílet (mlátit mě lopatou) taky. Nebo jsem se snažil celý incident v klidu přečkat v horním patře, jakože si pak posbírám zbraně po mrtvých, jenže lupiči po mně pak naprosto přesně šli, i když mě vůbec nemohli vidět.
Na druhou stranu díky AI ale vznikaly fakt zábavné (směšné) situace, protože během hry po vás chtě nechtě půjdou určité skupiny lidí a nedá se tomu zabránit. Takže jsem šel po ulici, odpůrce PC her mě uviděl a začal do mě střílet (mlátit lopatou). Jenže mě minul a místo toho trefil civilistu. Civilista začal útočit na odpůrce. Uviděl to policista, který začal útočit na civilistu. Civilista útočil střídavě na policistu a na odpůrce. Civilista měl po chvíli málo HP, takže začal utíkat, takže ho odpůrce a policista začali pronásledovat. Tohle se mi tam stávalo opravdu často a většinou to bylo vážně vtipný, zvlášť když se takhle nakumulovalo víc lidí.
Vtipné taky byly některé rozhovory, které spolu vedly NPC. Předdefinované věty, které si mohly říct, zahrnovaly i otázky a celkově těch vět moc nebylo, takže potom vznikaly dadaistické dialogy typu Questions Only z Whose Line. Tohle měl líp pořešený už první Gothic. Taky mě štvala úroveň s "redneky" a to jejich "eyyyhaaaah!", které opakovali každé 2 vteřiny...
Jak už jsem zmínil, autorům se prostě vůbec nepovedlo naznačit aspoň trochu fungující simulaci reálného života. Je fajn, že mám možnost podpalovat lidi, ale k čemu mi to je, když k nim nemám žádný vztah, žádný důvod jim škodit, a co je nejhorší, není to ani trochu zábava? Prostě jsem kvůli technické stránce vůbec neměl pocit, že by se jednalo o "živé" lidi, neměl jsem z toho násilí žádný požitek, žádné emoce to ve mně nevyvolalo. Měl jsem z toho trochu pocit jako bych hrál nějakou arkádovou akční hru typu Matiční ulice. Jo, na pár minut to zabaví, ale pak už je to jen nuda.
Asi bych se nebál Postal 2 přirovnat k filmu od Zdeňka Trošky. Je tam narvaný snad každý stereotyp, aby to bylo jakože hrozně satirický a vtipný, ale je to humor primitivní a tupý (čest tomu, že si autoři umí udělat takovou "legraci" i sami ze sebe). Samozřejmě je to tak přepálené schválně, ale mám za to, že se tvůrci prostě na nic lepšího nezmohli. Asi nad tím nikdo moc nepřemýšlel a prostě tam dali hromadu věcí, však oni si tam lidi to svoje už najdou (přesně jako Zdeněk Troška).
Zkrátka mi tahle hra přijde nedodělaná, nudná, o ničem a její humor trapný. Kdyby se toho námětu chytilo jiné studio, měli by třeba větší tým, víc peněz a času, mohlo to dopadnout mnohem lépe a já bych opět mohl prožívat svoje staré známé "nepříjemné" pocity z toho, že jsem zlý. Kdyby například přidali stealth složku, body za kreativní zabití (viz Manhunt), nebo nějaké jiné in-game mechaniky jako odemykání kreativnějších možností jak nepozorovaně zabíjet atd. To už simulátor padání ze schodů mě bavil víc než tohle.
Té spoustě kladných hodnocení se docela divím ne proto, že je to násilná hra, kde můžete páchat zlo na nevinných lidech, ale proto, že je IMHO v tom, co nabízí, vážně nepovedená.
Herní výzva 2020 - Základní kameny (HC)
Pro: Různé drobnosti - rozbíjení bankomatů pro prachy, kostičky pro psy z nich udělají vaše spojence, možnost kupovat si zbraně a vybavení, v arkádě se prý dá hrát nějaká hra (ale nenašel jsem ji)...
Proti: Viz komentář