Nemám nic proti násilným hrám nebo hrám, ve kterých člověk může hrát za hroznýho hajzla. Kosit protivníky brutálními způsoby (Mortal Kombat, Manhunt) nebo zabíjet nevinné lidi (Carmageddon, GTA) mi žádný problém neděá a dokážu si to užít. Koneckonců i Fallouta 2 jsem s temným zadostiučiněním dohrál za Ďáblova spratka a vraha dětí.
V této hře jsem si ty ničemnosti ale užít nedokázal. Mám takový pocit (a měl jsem ho i kdysi, když jsem v Levelu četl rozhovor s tvůrci), že se autoři snaží být děsně provokativní a edgy, ale moc jim to nejde. Jestli na mě ta hra nějak působila, tak ne provokativně a drsně, ale směšně. Lví podíl na tom má technická stránka hry.
Při instalaci hry na mě vybafl nápis, že hra je tak násilná, jak si ji udělám sám. Tak jsem si řekl, že budu zabíjet jenom když to bude nutné a pokud to půjde, budu se kolem nepřátel plížit, obcházet je, a tak. Velmi brzy jsem ale zjistil, že to nejde.
V praxi to vypadá tak, že musíte jít do třeba banky/do knihovny/do kostela/do obchodního centra/kamkoliv jinam (!), přičemž dotyčné místo někdo v cutscéně přepadne a vy nemáte, jak se konfliktu vyhnout. Takže vám nezbývá než se prostě prostřílet pryč, nebo prostě zdrhat a nechat do sebe pálit. Bohužel akční stránka hry je za mě dost nepovedená a rychle mě omrzela - pocit ze střelby je dost nijaký a fakt, že žádná zbraň nemá zásobník, výslednému dojmu moc nepomáhá. Navíc i z M16 (či co to je) musíte do nepřátel vysypat tak 10 headshotů, abyste je zabili, což i v takové hře přitažené za vlasy působí prostě divně. Proto jsem hrál za „hodného“ a z větší části prchajícího hrdinu jednoduše proto, že jsem se chtěl vyhnout dalším otravným přestřelkám a mít to co nejrychleji za sebou. Většinou hry jsem tak doslova proskákal.
Asi po hodině skákání mi došlo, že mě hra fakt bavit nebude, takže jsem ji rozehrál znovu na nejjednodušší obtížnost. Většina lidí tím pádem měla chladné zbraně, takže se jim utíkalo docela snadno, byť potom např. střet bankovních lupičů s policí vypadal docela zábavně, když do sebe obě strany mlátily lopatou.
AI je i na poměry akční hry docela dementní, takže např. v bance jsem si počkal, až do mě před zraky policie začnou lupiči střílet (mlátit mě lopatou), načež jsem se začal bránit, ale ouha, policii se to nelíbilo, takže po mně začala střílet (mlátit mě lopatou) taky. Zkusil jsem tedy jiný postup a snažil se celý bankovní incident v klidu přečkat schovaný v horním patře, jenže lupiči i přesto naprosto přesně věděli, kde jsem a začali do mě pálit (mlátit mě lopatou).
Na druhou stranu díky AI vznikaly velmi zábavné (směšné) situace, například když jsem šel po ulici a odpůrce PC her po mně začal střílet (mlátit mě lopatou). Jenže mě minul (i když měl lopatu!) a místo toho trefil civilistu. Civilista začal útočit na odpůrce. Uviděl to policista, který začal útočit na civilistu. Civilista útočil střídavě na policistu a na odpůrce. Civilista měl po chvíli málo HP, takže začal utíkat, načež ho odpůrce a policista začali pronásledovat. Tohle se mi tam stávalo opravdu často a většinou to bylo vážně vtipné, zvlášť, když se takhle občas nakumulovalo více lidí.
Vtipné byly rovněž některé „rozhovory“, které spolu na ulici vedly NPC. Předdefinované věty, které si mohly říct, zahrnovaly i otázky a celkově vět moc nebylo, takže potom vznikaly dadaistické dialogy typu Questions Only z Whose Line Is It Anyway. Tohle měl líp pořešený už první Gothic. A například úroveň s "redneky" mě rozčilovala kvůli jejich neustálému pořvávání " eyyyhaaaah !"...
Do hry je narvaný snad každý myslitelný stereotyp, aby hra byla jakože hrozně satirická a vtipná, ale výsledný humor je primitivní a tupý (čest tomu, že si autoři umí udělat takovou "legraci" i sami ze sebe). Samozřejmě je to tak přepálené schválně, ale mám za to, že se tvůrci prostě na nic lepšího nezmohli.
Sečteno a podtrženo Postal 2 přijde nedodělaný, nudný, stereotypní a humor trapný.
Té spoustě kladných hodnocení se docela divím ne proto, že je to násilná hra, kde můžete páchat všelijaká zvěrstva, ale proto, že je podle mě v tom, co nabízí, vážně nepovedená.
Herní výzva 2020 - Základní kameny (HC)
V této hře jsem si ty ničemnosti ale užít nedokázal. Mám takový pocit (a měl jsem ho i kdysi, když jsem v Levelu četl rozhovor s tvůrci), že se autoři snaží být děsně provokativní a edgy, ale moc jim to nejde. Jestli na mě ta hra nějak působila, tak ne provokativně a drsně, ale směšně. Lví podíl na tom má technická stránka hry.
Při instalaci hry na mě vybafl nápis, že hra je tak násilná, jak si ji udělám sám. Tak jsem si řekl, že budu zabíjet jenom když to bude nutné a pokud to půjde, budu se kolem nepřátel plížit, obcházet je, a tak. Velmi brzy jsem ale zjistil, že to nejde.
V praxi to vypadá tak, že musíte jít do třeba banky/do knihovny/do kostela/do obchodního centra/kamkoliv jinam (!), přičemž dotyčné místo někdo v cutscéně přepadne a vy nemáte, jak se konfliktu vyhnout. Takže vám nezbývá než se prostě prostřílet pryč, nebo prostě zdrhat a nechat do sebe pálit. Bohužel akční stránka hry je za mě dost nepovedená a rychle mě omrzela - pocit ze střelby je dost nijaký a fakt, že žádná zbraň nemá zásobník, výslednému dojmu moc nepomáhá. Navíc i z M16 (či co to je) musíte do nepřátel vysypat tak 10 headshotů, abyste je zabili, což i v takové hře přitažené za vlasy působí prostě divně. Proto jsem hrál za „hodného“ a z větší části prchajícího hrdinu jednoduše proto, že jsem se chtěl vyhnout dalším otravným přestřelkám a mít to co nejrychleji za sebou. Většinou hry jsem tak doslova proskákal.
Asi po hodině skákání mi došlo, že mě hra fakt bavit nebude, takže jsem ji rozehrál znovu na nejjednodušší obtížnost. Většina lidí tím pádem měla chladné zbraně, takže se jim utíkalo docela snadno, byť potom např. střet bankovních lupičů s policí vypadal docela zábavně, když do sebe obě strany mlátily lopatou.
AI je i na poměry akční hry docela dementní, takže např. v bance jsem si počkal, až do mě před zraky policie začnou lupiči střílet (mlátit mě lopatou), načež jsem se začal bránit, ale ouha, policii se to nelíbilo, takže po mně začala střílet (mlátit mě lopatou) taky. Zkusil jsem tedy jiný postup a snažil se celý bankovní incident v klidu přečkat schovaný v horním patře, jenže lupiči i přesto naprosto přesně věděli, kde jsem a začali do mě pálit (mlátit mě lopatou).
Na druhou stranu díky AI vznikaly velmi zábavné (směšné) situace, například když jsem šel po ulici a odpůrce PC her po mně začal střílet (mlátit mě lopatou). Jenže mě minul (i když měl lopatu!) a místo toho trefil civilistu. Civilista začal útočit na odpůrce. Uviděl to policista, který začal útočit na civilistu. Civilista útočil střídavě na policistu a na odpůrce. Civilista měl po chvíli málo HP, takže začal utíkat, načež ho odpůrce a policista začali pronásledovat. Tohle se mi tam stávalo opravdu často a většinou to bylo vážně vtipné, zvlášť, když se takhle občas nakumulovalo více lidí.
Vtipné byly rovněž některé „rozhovory“, které spolu na ulici vedly NPC. Předdefinované věty, které si mohly říct, zahrnovaly i otázky a celkově vět moc nebylo, takže potom vznikaly dadaistické dialogy typu Questions Only z Whose Line Is It Anyway. Tohle měl líp pořešený už první Gothic. A například úroveň s "redneky" mě rozčilovala kvůli jejich neustálému pořvávání " eyyyhaaaah !"...
Do hry je narvaný snad každý myslitelný stereotyp, aby hra byla jakože hrozně satirická a vtipná, ale výsledný humor je primitivní a tupý (čest tomu, že si autoři umí udělat takovou "legraci" i sami ze sebe). Samozřejmě je to tak přepálené schválně, ale mám za to, že se tvůrci prostě na nic lepšího nezmohli.
Sečteno a podtrženo Postal 2 přijde nedodělaný, nudný, stereotypní a humor trapný.
Té spoustě kladných hodnocení se docela divím ne proto, že je to násilná hra, kde můžete páchat všelijaká zvěrstva, ale proto, že je podle mě v tom, co nabízí, vážně nepovedená.
Herní výzva 2020 - Základní kameny (HC)
Pro: Různé drobnosti - rozbíjení bankomatů pro prachy, kostičky pro psy z nich udělají vaše spojence, možnost kupovat si zbraně a vybavení, v arkádě se prý dá hrát nějaká hra...
Proti: Viz komentář