Naposledy hráno v rámci Herní výzva 2020

Fahrenheit je jedna z her, která mé mladé desetileté já trochu více zasáhla.
Jde o příběhovou hru, která působí jako starší Telltale adventura - hra je zaměřená na cutscény, dialogy a QTE sekvence.
Na dnešní dobu je grafika trochu horší, ale to se dá přehlédnout. V čem hra zezačátku zaujme je příběh. Dostanete se hned do víru mysteriozna a hra vám nedá moc času se rozhlížet, musíte rychle konat, nebo konec hry může přijít velmi rychle. Ve hře ovládáte tři postavy - Lucase a dva policisty, Carlu a Tylera. Každá postava je unikátní a chová se jinak. Je zvláštní že jako Lucas se snažíte utéct před zločinem, který nevíte proč jste spáchali a jako detektivové tento zločin vyšetřujete. Přesto to ale velmi dobře funguje.
Ve hře každá postava má svůj ukazatel mentálního zdraví. Nejvyšší hodnota ale není žádné štěstí, radost ani nic takového. Je to normál. Většinu hry budete jen ztrácet, občas se vám podaří si nějaké body obnovit.
Začátek hry je příjemný a atmosferický, zasněžené město i zvuky hry vám vytvoří mrazivou a tajemnou atmosféru. Co je ale nepříjemné jsou závěrečné části hry, kdy příběh jakoby zapoměl na prostředek a hra přistupuje do velmi akčního vyvrcholení. Akčních QTE částí je tam příliš a pokud byste k nim pustili hudbu z Dragon Ball Z, tak by se nic moc nezměnilo. Závěr hry je nejslabší část hry a ani tři konce ho moc nevylepšují.
Přesto všechno je Fahrenheit skvělá příběhová hra. Za ten začátek hry opravdu odpustíte i nepříliš povedený závěr a díky atmosféře, která je dle mě největší přednost hry, dokážete přehlédnout i nepříliš povedenou grafiku.