Tsk tsk tsk... A jéje.
Jde nám to trošku z kopce.

Druhá epizoda bohužel pokračuje v neuvěřitelné dávce suchosti. Místo nějakého originálnějšího pojetí recykluje obsah z předešlé epizody (místo Huntsmana tu teď máme Tempest, ke které se opět musíme probít řadou banálních a nezajímavých úkolů), plus hodně se zhoršila i samotná vypravěčská stránka. Příběh druhé epizody mě vůbec nechytnul. Postavy se nijak zajímavě nevyvíjely, kvalita dialogů se zhoršila, plus vůbec nechápu, proč se Kass tak strašně zakoukala do toho výmaze Natakase, mezi kterým nemá absolutně žádnou chemii. Jakože fakt žádnou. Pamatuji si, že to mnohem lépe jiskřilo mezi mnohými side questovými postavami z původní hry. Epizodu zachraňuje stále docela zábavná hratelnost, plus i nový plamenomet na loď byl vítanou vychytávkou. Jinak ale můj dojem z celého DLC dál klesá. Tak uvidíme, co přinese poslední epizoda. Upřímně už to ale chci mít celé docela za sebou...

Největší mindfuck byl ale samotný konec, při kterém jsem se plácl do čela tak silně, že mi to způsobilo lehký otřes už tak znuděného mozku. Za prvé vůbec nechápu, proč by se Kassandra najednou rozhodla žít normální život, během kterého bude ve svém černém pyžamu chodit pro chleba a mlíko každý den, za druhé nechápu, proč by s ní ten život měli sdílet dva cizinci, ke kterým si nevybudovala žádný pořádný vztah, a za třetí (to nejhorší na konec) absolutně nechápu, proč Kass musela porodit dítě tomu jelenokatovi s přitroublým výrazem, i když jsem několikrát dal hře najevo, že o žádnou romanci nestojím.
Fakt pecka. :(