Crysis byla v době vydání opravdovou peckou a to nikoliv jen díky skutečně famózní grafice, ale i díky velmi dobré hratelnosti a konceptu nanosuit, posouvajícího hratelnost o další stupeň dál. Hra mě v té době nadchla a i dnes, kdy jsem hru znovu dohrál, musím říci, že neztratila svůj lesk.

Začnu příběhem, který je čistým klišé o invazi emzáků. Jde o slabší stránku hry, kdy by člověk ocenil silnější vztah k postavám a méně šablonovitý scénář. Na druhé straně jde o akční hru, kde člověk hlubší příběh opravdu nečeká. O poznání lepší je atmosféra, která je na dobré úrovni a udržuje tempo hry. Nejsou tam hluchá místa (až na trochu pomalejší ale dobře zpracovanou pasáž v emzácké lodi) a celou hru jsem odehrál bez pocitu nudy. Tomu napomohla i poněkud kratší herní doba, což ale neberu jako zásadní mínus. Grafické zpracování je na svoji dobu luxusní a popravdě i snad srovnatelné s mnoha dnešními tituly. Odpovídají tomu vysoké HW nároky, které ale v dnešní době nejsou problém ani pro méně movité hráče. Poněkud slabší jsou zvuky zbraní a vůbec pocit ze střelby, ale při hraní mě to nijak nerušilo.

Klíčovým prvkem této hry (kromě grafiky) je hratelnost. Ta je velmi zábavná a díky nanosuit i dostatečně variabilní. UI nepřátel není slavná, především možnost učinit se neviditelným Vám dává až moc velkou výhodu. Přesto pokud se nechcete hrou proplížit a dáte si vyšší obtížnost, hra bude solidní výzvou pro vaše střelecké schopnosti. Pohyb v prostředí je velmi plynulý a oceníte možnost téměř všechno rozstřílet (včetně stromů). Menší komplikace jsou s pohybem vozidel, jejichž ovládání není ideální a často se zaseknete o nějaký kámen nebo spadlou palmu. Mise v tanku nebo vznášedle, však hru obohatily a beru je jako plus. Co mě trochu vadilo byla celkem omezená nosnost zbraní, kterou moc nezachránila možnost změny jejich funkcionalit (např. používání tlumiče mi přišlo úplně zbytečné, protože téměř vždy, když jsem s ním někoho sejmul, tak si toho ostatní všimli). Zbraní je však na výběr dostatek a tak si můžete svůj arzenál při hraní poměrně často obměňovat. Je pravda, že hratelnost jde s příchodem emzáků trochu dolů. Když bojujete s lidmi, můžete experimentovat a využívat různé výhody nanosuit v plné parádě. Proti emzákům platí jediné pravidlo, narvat do nich celý zásobník. Hra tak trochu ztrácí taktický prvek a mění se v akrádovou palbu ze všeho, co máte po ruce. Přesto nemůžu říci, že mě tato poslední třetina hry nebavila.

Závěrem tak mohu říci, že Crysis si užije jak veterán tak i mladší hráč. I na dnešní dobru dobrá grafika, variabilní hratelnost, dobré technické zpracování a silná atmosféra jsou dostatečnou kombinací, která přebíjí některé nedostatky popsané výše.