Jedná se o první díl série her o goblinech.
Hra začíná tím, že se král během hostiny z ničeho nic zblázní (my hráči vidíme, že ho někdo začaroval pomocí voodoo panenky). S tím se rozhodnou něco udělat naši tři hrdinové, kteří se ale nejprve musí poradit s místním kouzelníkem. Víc už raději prozrazovat nebudu.
Hru projdeme prostřednictvím třech hlavních postav, kde každá z nich má specifické dovednosti. První se jmenuje Asgard a je to silák. Umí dávat rány a také dokáže vyšplhat tam, kde nikdo jiný. Kouzelník Ignatius pak dokáže určité předměty či postavy přečarovat a poslední Oups dokáže jako jediný předměty sbírat a používat. Bohužel však dokáže vždy držet jen jednu věc (s výjimkou několika speciálních příběhových předmětů), takže pokud potřebuje něco jiného, musí stávající věc odložit na zem.
Herní prostředí je ručně kreslené a to specifickým "gobliním" stylem, takže pro znalé je na první pohled patrné, že se jedná o hru z tohoto světa. Hra se odehrává vždy na jedné obrazovce a je rozdělena do 22 úrovní s tím, že některé úrovně jsou v podobě návratu na předchozí místa, kde je pak třeba udělat jen jednu věc.
Velkou nevýhodou je absence popisů aktivních míst (je dost možné, že to v té době ještě nebylo v "módě"). To v kombinaci s občasnými ne moc logickými akcemi vede k tomu, že je potřeba zkoušet každou postavu na všechno a zkoumat, co se stane. Obtížnost pak ještě narůstá, když je třeba takto dělat přesně načasované akce. Hraní tedy nejspíš bude pro dnešní hráče velmi náročné a řekl bych, že nejeden z nich raději sáhne po návodu nebo v horším případě přestane hru hrát.
Ve hře není možnost si rozehraný postup uložit. Při přechodu do nové úrovně se ale zobrazí kód, který lze v případě potřeby zadat a hráč pak může pokračovat od začátku dané úrovně. Úplně nechápu, proč je do hry implementovaný ukazatel života, který postupně ubývá, pokud se postavě něco stane. Pokud život dojde a nebo postava zemře jiným způsobem, nastává konec hry a hráč pak musí nahrát pozici zadáváním kódu.
Na závěr musím upřimně říct, že jsem se v devadesátých letech dostal do světa goblinů až prostřednictvím druhého dílu a proto nemám k jedničce takový vztah a dnes vidím jen ta negativa. Proto také dávám celkem nízké hodnocení oproti ostatním. Věřím ale, že v době vydání to byla super hra a nostalgici k ní mají mnohem lepší vztah.
Hra začíná tím, že se král během hostiny z ničeho nic zblázní (my hráči vidíme, že ho někdo začaroval pomocí voodoo panenky). S tím se rozhodnou něco udělat naši tři hrdinové, kteří se ale nejprve musí poradit s místním kouzelníkem. Víc už raději prozrazovat nebudu.
Hru projdeme prostřednictvím třech hlavních postav, kde každá z nich má specifické dovednosti. První se jmenuje Asgard a je to silák. Umí dávat rány a také dokáže vyšplhat tam, kde nikdo jiný. Kouzelník Ignatius pak dokáže určité předměty či postavy přečarovat a poslední Oups dokáže jako jediný předměty sbírat a používat. Bohužel však dokáže vždy držet jen jednu věc (s výjimkou několika speciálních příběhových předmětů), takže pokud potřebuje něco jiného, musí stávající věc odložit na zem.
Herní prostředí je ručně kreslené a to specifickým "gobliním" stylem, takže pro znalé je na první pohled patrné, že se jedná o hru z tohoto světa. Hra se odehrává vždy na jedné obrazovce a je rozdělena do 22 úrovní s tím, že některé úrovně jsou v podobě návratu na předchozí místa, kde je pak třeba udělat jen jednu věc.
Velkou nevýhodou je absence popisů aktivních míst (je dost možné, že to v té době ještě nebylo v "módě"). To v kombinaci s občasnými ne moc logickými akcemi vede k tomu, že je potřeba zkoušet každou postavu na všechno a zkoumat, co se stane. Obtížnost pak ještě narůstá, když je třeba takto dělat přesně načasované akce. Hraní tedy nejspíš bude pro dnešní hráče velmi náročné a řekl bych, že nejeden z nich raději sáhne po návodu nebo v horším případě přestane hru hrát.
Ve hře není možnost si rozehraný postup uložit. Při přechodu do nové úrovně se ale zobrazí kód, který lze v případě potřeby zadat a hráč pak může pokračovat od začátku dané úrovně. Úplně nechápu, proč je do hry implementovaný ukazatel života, který postupně ubývá, pokud se postavě něco stane. Pokud život dojde a nebo postava zemře jiným způsobem, nastává konec hry a hráč pak musí nahrát pozici zadáváním kódu.
Na závěr musím upřimně říct, že jsem se v devadesátých letech dostal do světa goblinů až prostřednictvím druhého dílu a proto nemám k jedničce takový vztah a dnes vidím jen ta negativa. Proto také dávám celkem nízké hodnocení oproti ostatním. Věřím ale, že v době vydání to byla super hra a nostalgici k ní mají mnohem lepší vztah.
Pro: Příběh, grafika
Proti: Obtížnost hraní