První Division jsem zhruba po dvou hodinách s díky odinstaloval a nikdy po něm nezatoužil. Druhý Division jsem zapnul s donucením a po dvou hodinách jsem s úsměvem na tváři běhal po Washingtonu a sbíral barevně roztříděné předměty jak na běžícím páse.
Co mě zaujalo hned na první dobrou, byl gunplay. Na hru tohohle typu strašně zábavné střílení a nečekal jsem (v rámci žánru), že bych po Destiny 2 mohl být ještě něčím uspokojený. Neméně mě potěšil počet typů zbraní a jejich variant. Útočné pušky mají více nábojů a větší kadenci, ale menší poškození. Pušky méně nábojů, ale větší poškození – nic převratného, ale skvěle vyváženého.
Příběhová linie je součástí hry, ale kromě toho, že mě hra v jejím rámci vezme na nějaká speciální a jinak nepřístupná místa, není o moc stát. Motivací pro dělání úkolů, pomáhání obyvatelům nebo prostě čištění ulic od nepřátelských frakcí jsou různé předměty. Ať už jsou to právě různé zbraně, tak i části zbroje či dokonce modifikací na schopnosti.
Musím hodit disclaimer – looter shooter hry nehraju, protože mě nedokážou zaujmout. Když pominu Borderlands a Destiny 2, nestrávil jsem u žádné hry tohoto typu víc jak pár hodin. Borderlands je spíš kooperativní hra po čtyři hráče, kde padají předměty jak v RPG...
Jde vidět, že Ubisoft dbá na svém trademarku - ztvárnění prostředí. Rozloha mapy je překvapivě střídmá, ale pohyb po ní je omezen na pěšmo (případně je možné se rychle přemístit na objevená místa). Zpracování Washingtonu je fenomenální. Je vyloženě radost běhat po jeho obydlených částech či parcích. Samozřejmě nechybí ani dominanty města a mít možnost (virtuálně) navštívit třeba Lincolnův památník....k nezaplacení.
Několik hodin jsem se dostával do spletence úkolů a podmínek, které bylo potřeba splnit pro to, abych si vytvořil třeba batoh. Division 2 je nádherná a s citem vyvážená hra. V pravou chvíli dokáže vytasit nové věci (itemy, itemy, itemy) a tím zaháčkovat k tomu, abych u střílení těch samých nepřátel strávil pár hodin navíc.
Herní výzva 2020 - 1. "Parťák"
Co mě zaujalo hned na první dobrou, byl gunplay. Na hru tohohle typu strašně zábavné střílení a nečekal jsem (v rámci žánru), že bych po Destiny 2 mohl být ještě něčím uspokojený. Neméně mě potěšil počet typů zbraní a jejich variant. Útočné pušky mají více nábojů a větší kadenci, ale menší poškození. Pušky méně nábojů, ale větší poškození – nic převratného, ale skvěle vyváženého.
Příběhová linie je součástí hry, ale kromě toho, že mě hra v jejím rámci vezme na nějaká speciální a jinak nepřístupná místa, není o moc stát. Motivací pro dělání úkolů, pomáhání obyvatelům nebo prostě čištění ulic od nepřátelských frakcí jsou různé předměty. Ať už jsou to právě různé zbraně, tak i části zbroje či dokonce modifikací na schopnosti.
Musím hodit disclaimer – looter shooter hry nehraju, protože mě nedokážou zaujmout. Když pominu Borderlands a Destiny 2, nestrávil jsem u žádné hry tohoto typu víc jak pár hodin. Borderlands je spíš kooperativní hra po čtyři hráče, kde padají předměty jak v RPG...
Jde vidět, že Ubisoft dbá na svém trademarku - ztvárnění prostředí. Rozloha mapy je překvapivě střídmá, ale pohyb po ní je omezen na pěšmo (případně je možné se rychle přemístit na objevená místa). Zpracování Washingtonu je fenomenální. Je vyloženě radost běhat po jeho obydlených částech či parcích. Samozřejmě nechybí ani dominanty města a mít možnost (virtuálně) navštívit třeba Lincolnův památník....k nezaplacení.
Několik hodin jsem se dostával do spletence úkolů a podmínek, které bylo potřeba splnit pro to, abych si vytvořil třeba batoh. Division 2 je nádherná a s citem vyvážená hra. V pravou chvíli dokáže vytasit nové věci (itemy, itemy, itemy) a tím zaháčkovat k tomu, abych u střílení těch samých nepřátel strávil pár hodin navíc.
Herní výzva 2020 - 1. "Parťák"
Counter-Strike 2