Předně chci říct, že technický stav mojí PS4 verze byl naprosto v pořádku, chvilkami trochu padalo fps, ale jinak pohoda.
Příběh
Děj hry je velmi slušný, ale vlastně velmi prostý. Shrnutí všeho, co se stane lze v pohodě sepsat do jednoho nepříliš dlouhého odstavce. Příběh má dobrý start i finiš, ale ten prostředek je takový nevýrazný. Vím, kde jsem byl, ale proč jsem tam byl, tím si nejsem moc jistý, i když jsem to dohrál včera. Vyjmenuju všechny planety i bossfighty, ale z příběhu dávám jen některé motivy (astrium, Tarfful), ale celkově svůj výskyt na planetách dohromady nedám. Charaktery si pamatuju, tvory si pamatuju, místa si pamatuju, ale to vše spíše kvůli skvělému audiovizuálu, než že bych věděl, jestli jsem na planetě pro tu či onu věc.
Audiovizuál
Tady je hra naprosto fenomenální, všechny planety jsou krásné a rozmanité. Prostředí je hezky variabilní. Každá planeta má svoje unikátnosti, jedinečnou faunu i flóru, takže vše zanechává výrazné dojmy. Grafika i animace jsou na AAA úrovni, což já osobně vždycky ocením.
Hratelnost
Fallen Order je především hra a u těch herních atribut už mám pár výtek.
Soubojový systém
- Ze začátku je dechberoucí a člověk se cítí jako ten pravý jedi, ale později začne zjišťovat, že je velmi nekreativní jedi. Skill tree není příliš bohatý a největším problémem pro mě bylo, že všechno zajímavější než jen mačkání čtverečku spotřebovává Sílu. I takový skok dopředu s úderem spotřebovává sílu, což v reálu vypadá tak, že enemáka musíte párkrát fláknout a pak uděláte nějaký lepší pohyb nebo použijete force. Je škoda, že souboják není více vypiplaný. Třeba letošní Control využívalo force více a to nebyla SW hra. Tato nevariabilita se nejvíce projevuje při bossfightech. Několikrát jsem si smutně říkal, proč já tyhle cool věci dělat nemůžu, i když hraju za jedie.
Enemáci a bossové
- Nepřátelé jsou v téhle hře různorodí a vlastně vůbec různorodí nejsou. Každá planeta má jedinečné obyvatele s jedinečnými útoky a taktikami, což mě bavilo. Impérium má stormtroopery, scouttroopery, inquisitor jednotky a dva druhy robotů, toť vše, takže tady je různorodost nulová. S novými Disney filmy různých jednotek přibývá, a tak je zdejší nevariabilita prostě tristní. Bossů je pár a tady je to jiná písnička. Každý je jedinečný a nejvíc tu vyniká nedostatek Calových schopností. Chybí možnosti úhybu, je tu jen úskok. Větší část útoků nelze vykrýt a uhnout se a hned poté vyskočit je zhola nemožné. Obecně souboje vypadají tak, že chvíli soupeře mlátíte dokud nemáte dost Síly, poté počkáte na vhodný moment a použijete ji a následně uberete trochu zdraví, takhle pořád dokola. Při tom jen smutně sledujete cool triky vašich nepřátel.
Level design, checkpointy, fast travel
- Začnu těmi checkpointy, které mi opět připomněli letošní Control, často totiž bývají podobně hloupě rozmístěné. Třeba u předposledního bossfightu je checkpoint daný tak, aby se vždycky muselo čelit třem casual nepřátelům a následně půl minuty prolézat úzkou chodbou. U tohohle jsem si fakt ťukal na čelo, ale takovýchto příkladů bych, ale mohl uvést více. Další absurditou je fakt, že každé doplnění zdraví respawne nepřátele. Všechny na celé planetě! Tohle designové rozhodnutí je debilní až to bolí a jelikož se vždycky nepřátelé respawnou ve stejné pozici i počtu, tak je člověk po čase začne ignorovat a prostě jen sprintuje tam a zpátky.
Další věcí je level design, všude vedou vždy víceméně lineární cesty, ačkoliv se jedná o open world, pokud něco potřebujete v půlce mapy, tak stejnou cestou půjdete tam i zpátky bez možnosti vzít to jinudy. Absence fast travelu frustraci ještě více prohlubuje. Například další ampulky s léčivem jsou nechané na planetách tak, abyste při první návštěvě neměli schopnost, která umožní se k nim dostat. V reálu tedy po vás hra chce, abyste trasu, kterou jste prošli před dvěma hodinami, prošli úplně identicky znovu, znovu se stejnými respawnutými nepřáteli, jen kvůli tomu, abyste si stáhli dolů můstek a získali jedno léčivo.
Závěr
Star Wars Jedi: Fallen Order není dokonalou hrou, ale přesto má spoustu pozitiv, která nelze opomenout. Svět Hvězdných válek si zaslouží skvělé hry a tato se k nim řadit může. Samozřejmě, příběh by to chtělo údernější a méně roztahaný, variabilita nepřátel není slavná, soubojový systém by se dal více propracovat a level design má hned několik much, ale jako celek to funguje dobře. Pro zaryté SW fanoušky to funguje možná přímo skvěle. Respawn položili základy pro skvělou série, teď zbývá jen doufat, že si u druhého dílu vezmou k srdci zpětnou vazbu a nabídnou nám ještě lepší zážitek.
Příběh
Děj hry je velmi slušný, ale vlastně velmi prostý. Shrnutí všeho, co se stane lze v pohodě sepsat do jednoho nepříliš dlouhého odstavce. Příběh má dobrý start i finiš, ale ten prostředek je takový nevýrazný. Vím, kde jsem byl, ale proč jsem tam byl, tím si nejsem moc jistý, i když jsem to dohrál včera. Vyjmenuju všechny planety i bossfighty, ale z příběhu dávám jen některé motivy (astrium, Tarfful), ale celkově svůj výskyt na planetách dohromady nedám. Charaktery si pamatuju, tvory si pamatuju, místa si pamatuju, ale to vše spíše kvůli skvělému audiovizuálu, než že bych věděl, jestli jsem na planetě pro tu či onu věc.
Audiovizuál
Tady je hra naprosto fenomenální, všechny planety jsou krásné a rozmanité. Prostředí je hezky variabilní. Každá planeta má svoje unikátnosti, jedinečnou faunu i flóru, takže vše zanechává výrazné dojmy. Grafika i animace jsou na AAA úrovni, což já osobně vždycky ocením.
Hratelnost
Fallen Order je především hra a u těch herních atribut už mám pár výtek.
Soubojový systém
- Ze začátku je dechberoucí a člověk se cítí jako ten pravý jedi, ale později začne zjišťovat, že je velmi nekreativní jedi. Skill tree není příliš bohatý a největším problémem pro mě bylo, že všechno zajímavější než jen mačkání čtverečku spotřebovává Sílu. I takový skok dopředu s úderem spotřebovává sílu, což v reálu vypadá tak, že enemáka musíte párkrát fláknout a pak uděláte nějaký lepší pohyb nebo použijete force. Je škoda, že souboják není více vypiplaný. Třeba letošní Control využívalo force více a to nebyla SW hra. Tato nevariabilita se nejvíce projevuje při bossfightech. Několikrát jsem si smutně říkal, proč já tyhle cool věci dělat nemůžu, i když hraju za jedie.
Enemáci a bossové
- Nepřátelé jsou v téhle hře různorodí a vlastně vůbec různorodí nejsou. Každá planeta má jedinečné obyvatele s jedinečnými útoky a taktikami, což mě bavilo. Impérium má stormtroopery, scouttroopery, inquisitor jednotky a dva druhy robotů, toť vše, takže tady je různorodost nulová. S novými Disney filmy různých jednotek přibývá, a tak je zdejší nevariabilita prostě tristní. Bossů je pár a tady je to jiná písnička. Každý je jedinečný a nejvíc tu vyniká nedostatek Calových schopností. Chybí možnosti úhybu, je tu jen úskok. Větší část útoků nelze vykrýt a uhnout se a hned poté vyskočit je zhola nemožné. Obecně souboje vypadají tak, že chvíli soupeře mlátíte dokud nemáte dost Síly, poté počkáte na vhodný moment a použijete ji a následně uberete trochu zdraví, takhle pořád dokola. Při tom jen smutně sledujete cool triky vašich nepřátel.
Level design, checkpointy, fast travel
- Začnu těmi checkpointy, které mi opět připomněli letošní Control, často totiž bývají podobně hloupě rozmístěné. Třeba u předposledního bossfightu je checkpoint daný tak, aby se vždycky muselo čelit třem casual nepřátelům a následně půl minuty prolézat úzkou chodbou. U tohohle jsem si fakt ťukal na čelo, ale takovýchto příkladů bych, ale mohl uvést více. Další absurditou je fakt, že každé doplnění zdraví respawne nepřátele. Všechny na celé planetě! Tohle designové rozhodnutí je debilní až to bolí a jelikož se vždycky nepřátelé respawnou ve stejné pozici i počtu, tak je člověk po čase začne ignorovat a prostě jen sprintuje tam a zpátky.
Další věcí je level design, všude vedou vždy víceméně lineární cesty, ačkoliv se jedná o open world, pokud něco potřebujete v půlce mapy, tak stejnou cestou půjdete tam i zpátky bez možnosti vzít to jinudy. Absence fast travelu frustraci ještě více prohlubuje. Například další ampulky s léčivem jsou nechané na planetách tak, abyste při první návštěvě neměli schopnost, která umožní se k nim dostat. V reálu tedy po vás hra chce, abyste trasu, kterou jste prošli před dvěma hodinami, prošli úplně identicky znovu, znovu se stejnými respawnutými nepřáteli, jen kvůli tomu, abyste si stáhli dolů můstek a získali jedno léčivo.
Závěr
Star Wars Jedi: Fallen Order není dokonalou hrou, ale přesto má spoustu pozitiv, která nelze opomenout. Svět Hvězdných válek si zaslouží skvělé hry a tato se k nim řadit může. Samozřejmě, příběh by to chtělo údernější a méně roztahaný, variabilita nepřátel není slavná, soubojový systém by se dal více propracovat a level design má hned několik much, ale jako celek to funguje dobře. Pro zaryté SW fanoušky to funguje možná přímo skvěle. Respawn položili základy pro skvělou série, teď zbývá jen doufat, že si u druhého dílu vezmou k srdci zpětnou vazbu a nabídnou nám ještě lepší zážitek.
Alan Wake
Pro: Příběh, Grafika, Atmosféra
Proti: Nevariabilita, designové faily, nedotažené možnosti pohybu a soubojů